Právě nedaleko kostela našla dne 15. srpna 1951 Růžena Klaciánová (narozena 1897) z Chabařovic mrtvolku devítileté Eriky Staňkové, pohřešované od 12. srpna. „Akce Erika“. Tak se jmenuje operativní kriminalistický spisek zahrnující tři záhadné a dlouho neobjasněné vraždy. Na první kauzu, tj. na smrt Anny Vávrové z března 1951, jsme vzpomínali minule, nebohá Erika zas svým skonem nepřímo propůjčila pátrací akci jméno. Protokol o ohledání místa činu nese opět signum tehdejšího vrchního strážmistra Jaroslava Krutiše. Malá lesní planinka byla udupána a půda rozhrabána, což svědčilo o tom, že dítě svedlo s vrahem zápas. Oběť ležela na zádech, obnažená od nohou až k prsním bradavkám, oblečená pouze do vyhrnutého svetru.
Vedle mnoha oděrek a podlitin bylo patrno několik těžkých bodných a řezných poranění. Pozdější pitva určila jako příčinu smrti bodnou ranu do záhlaví, jež pronikla až do malého mozku. Děsivý ráz měla ovšem hluboká řezná rána, o délce 34 centimetrů v břiše oběti… Přestože soudní lékaři označili po pitvě malou Eriku jako „virgo intacta“, tedy pannu, o sexuálním motivu pachatele nebylo nejmenších pochyb. Šestnáctého srpna, při širším ohledání místa činu, našli kriminalisté asi 12 metrů od místa, kde ležela mrtvolka, kapesní nůž. Měl červenočerně žíhanou, jakoby mramorovou střenku se dvěma želízky, z nichž delší zůstalo otevřeno. Celý nůž byl zamatlán zaschlou krví. Další den byla vražedná zbraň vystavena ve výloze chabařovického pramenu s důrazným upozorněním, aby občané – pokud se domnívají, že takový nůž dříve u někoho viděli – oznámili svůj poznatek neprodleně Veřejné bezpečnosti.
„Mnuli jsme si ruce radostí, jakou jsme konečně našli dobrou stopu. Jenomže výsledek byl ten, že jsme se zaměřili na nesprávného chlapa a vyšetřování se tak protáhlo o víc než sedm let,“ vzpomínal i po letech nevrle emeritní kapitán kriminálky Krutiš.
„A víte, co za tím bylo? Žárlivost jedné staré panny! Jistý Karel Hybín z Přestanova, chlap narozený v roce 1888, to kdysi táhnul se dvěma sestrami najednou. Tu ošklivější pak nechal… A ona ho z nenávisti udala! Že prý u něj takový nůž viděla! Jenomže my jsme její motiv netušili a když jsme zjistili, že se malá Erika s Hybínem docela dobře znali, zašili jsme ho do vazby. A naopak skutečného vraha jsme pustili!“