Cítím se skvěle a fotbal chci hrát, říká Krajčík

Celý loňský podzim jste promarodil, co se vám vlastně stalo?

V posledním týdnu v květnu, jak už se končilo, mi po nezaviněné srážce praskla pravá holeň, takže musela do sádry.

Jak jste se po sundání sádry zotavoval?

Po sundání sádry jsem byl dva týdny u moře, kde jsem začal nohu rozhýbávat. I když to bylo takové dost blbé, protože mi řekli, abych chodil hned bez berlí. A to se chodilo fakt špatně. Projít se sto metrů byl pro mě problém.

Co vám dál pomohlo k doléčení?

Pak přišlo na řadu postupně kolo, a než jsem mohl začít aspoň normálním způsobem chodit, tak mi hodně pomohlo kryocentrum v Praze-Modřanech. To mi kupodivu pomohlo víc než moře, teplo a všechny ty věci, co se vždycky říkaly. To jsem navštěvoval asi měsíc v kuse každý den. Pak jsem začal chodit do posilovny a dělal takové ty věci, co člověk sám zná. Dennodenně spinning a tak.

Radil jste se hodně s odborníky, nebo jste se spolehl na vlastní zkušenosti?

Když už jsem začal konečně normálně chodit, tak jsem si na tři měsíce najal trenéra. Ten mě hodně posunul dál, protože jsme dělali pro mě úplně nové věci. Za tu dobu jsem přibral čtyři kila svalové hmoty.

Na konci podzimu už jste trénoval zase s jabloneckými spoluhráči. Jaké to bylo?

Než jsem se dostal s klukama na hřiště, tak jsem ani moc neběhal, i tak jsem neměl s kondicí žádné potíže. I bez toho, že jsme nedělali nějaké aerobní věci, jen nějaké výdrže, takové ty posilovací kruháče.

Ty poslední tři týdny jste tedy s mužstvem už trénoval naplno?

První týden spíš jenom rozcvičky a tak. Hry ještě ne. Ty další dva už jsem třeba šel předzápasové tréninky na sto procent. Ta pohyblivost samozřejmě nebyla taková, týden po sezoně už jsem dělal úplně všechno naplno včetně hry s míčem. I když kontaktům jsem se raději vyhýbal.

Jak jste strávil dovolenou?

Byl jsem zase v teple, ale nebyla to ta pravá dovolená. Trávil jsem to tréninkem.

Takže na start zimní přípravy jste připravený.

Připravený jsem. Bude záležet jen na té noze, jak to bude zvládat. Hodně proto dělám na švihadle, abych do té pravačky dostal odraz a aby snesla celou tu zátěž váhy těla. Uvidíme, jak to bude vypadat na umělce, až přijde první souboj. Jak to ta noha vydrží.

Máte nějaký speciální pevnější chránič?

Když jsem byl v Itálii, tak tam měli všichni chrániče na míru, takové ty lehké karbonové. Tak jsem si ho také pořídil už kvůli tomu, že ho má člověk na celý život. A teď se hodí.

Troufnete si tedy už na první zápas v zimní přípravě tuto sobotu v Tipsport Cupu proti Hradci?

Uvidíme až po tom týdnu, co ta kost snese, protože přece jen trochu citlivější pořád je. A když to člověk cítí, tak mu to v hlavě furt nějak hlodá. Rozhodne celková pohybová kultura v té hře, jestli nebudu nějak nohu od soubojů ze začátku odtahovat, ale to si myslím, že nebudu. Rozhodnou subjektivní pocity. Ale určitě minimálně poločas bych chtěl zkusit. Tam už mě ale nikdo šetřit nebude.

Věříte si v boji o místo do základní sestavy?

Jsem tady v Jablonci rok a půl a zatím to nebylo pro všechny strany dobré. Kdoví, jaké má s mojí osobou Jablonec plány. Nemůžeme si nic nalhávat, v březnu mi bude třicet čtyři, v létě mi končí smlouva. Já se teď ale cítím zase skvěle, fotbal chci hrát, chuť je, motivace taky. Uvidíme, jak se s tím popasuju a jak rozhodnou jiné okolnosti. Jak říkám, nejsem nejmladší a může to dopadnout jakkoli.