Osobnost Deníku
Přečíst článek >

O Jablonci se v posledním čase hodně hovoří i píše a není to nic lichotivého. Odchozený zápas s Příbramí, výborný výkon a bod na Slávii, to vyvolalo hodně spekulací a zápas s Viktorkou Plzeň byl pod silným drobnohledem.

FK Jablonec -  FC Viktoria Plzeň 2:2 (0:2)
Jablonečtí začali utkání výborně, ovšem narazili na bezpochyby nejlepší tým v lize. Tým, který je také v „řečech" mimofotbalových více než je zdrávo, ale také tým, který, když ho fotbal baví, předvádí výbornou podívanou. Do zápasu vstoupili hosté s jasnou snahou, prosadit se kvalitou a získat tři body, vždyť každá ztráta znamenala ztrátu byť titěrného náskoku v boji o titul – vzájemné zápasy při rovnosti bodů mají Plzeňští se Slavií lepší. Rakouský internacionál Ivanschitz teprve v Jablonci prokázal, jaký fotbalový potenciál v něm dřímá. Jeho první gól po laxním bránění před jabloneckým vápnem, po odvráceném rohu, byl nevídaný a navázal na neuvěřitelné voleje příbramského Rezka. Když pak stejný hráč zužitkoval Petrželovu akci a zvýšil před přestávkou na 2:0, zdálo se, že druhá půle bude jenom formalitou.

ZMĚNY SE VYPLATILY
Jenže ! Bída naučila Dalibora housti zní stará pravda, ale i trenéra Kluckého ten stav nenechal v klidu a udělal hned o půli dvě změny. Svým způsobem průměrného Mehanoviče nahradil Doležal a místo Pospíšila nastoupil jablonecký „Rosa" Masopust. Ale největší změnou byl posun Trávníka na jeho post do středu pole, neboť naprosto nesmyslně trenér drží tohoto borce u lajny. A tak, zatímco Plzeňští měli dojem, že se už nemůže se zápasem nic stát, Jablonečtí je vyvedli z omylu způsobem „a la Slavia" a trenéři Bečka s Horvim se nestačili divit a marně burcovali svoje hochy. Naprosto suverénní tým se najednou pod jabloneckým tlakem a odhodláním proměnil v tým tuctový a Martin Doležal sehrál svoji zřejmě nejlepší partii v jabloneckém dresu. Dvěma parádními góly srovnal stav a kdyby věčný marod Masopust měl v závěru přesnou mušku, mohli, jak se říká na Moravě, odjet ze Střelnice do svých sadů pana Štrunce s „holú řiťú!"

MICHAL TRÁVNÍK JE NEJLEPŠÍ
Pokud jablonečtí fotbalisté chtěli udělat radost svému „tatíkovi", který tentokrát na svém sedadle číslo 212 vynuceně chyběl, pak se jim to povedlo s plnou parádou. Obrana hrála výtečně, kraloval v ní Beneš, který zřejmě hraje poslední zápasy za Jablonec, bohužel. Mihálika s Doležalem chytila velká forma i chuť a hezky se na to koukalo. Každý tým potřebuje pořádného polaře, polaře s kyslíkovou bombou v plicích, bojovného a schopného něco na hřišti zorganizovat. Michal Trávník je v Jablonci ten nejlepší, proboha už mu ten post nechte, těch různých změn s hráči udělali jablonečtí trenéři neuvěřitelné množství, až Zdeněk Klucký ji hodně stabilizoval a toto už byla jen ta chybějící třešnička na dortu. Ta rýsující se osa týmu Beneš-Trávník-Doležal by měla mužstvo táhnout, má na to a proti Plzni to předvedla. Pochopitelně to musí zopakovat už za týden i v Liberci a v dalších zbývajících zápasech.