Na začátku byl bezvadný nápad jednoho z rodičů, Tomáše Kubína, uspořádat v září žákovský turnaj v minihokeji. Odstartovaly přípravné a organizační práce, do kterých se s zapojila i řada rodičů. A pak se podařilo nemožné. Nad turnajem přislíbil patronát Milan Hnilička. A tu potvrdil při setkání s prezidentem klubu Petrem Cinibulkem a zástupci médií.

„Nápad uspořádat tady turnaj v minihokeji mě velmi oslovil. A protože mám teď na hokejovém svazu na starosti také rozvoj českého hokeje, chci podpořit turnaj nejen svojí přítomností. Pozvání pro mne znělo hned lákavě. Mám také možnost poznat stadion a podmínky, v jakém se mládežnický hokej hraje. A doufám, že takových akcí bude víc."

Jakou máte tedy s mládeží vizi?

Jednu. Přesvědčit děti a rodiče, že hokej je bezvadná hra. Že to není jen o profesionalitě, ale hlavně o tom, že se budou děti hokejem bavit, budou mít mnoho hezkých zážitků, které pak třeba využijí i v životě.

Kdy jste vy začal s hokejem?

Já až v šesti letech. A to při dnešním trendu je už pozdě.

Jak se vám líbí místní stadion?

Jablonecký zimák má ideální velikost. A je tady velmi čisto. To se mi moc líbí. Určitě by se dala vyměnit světla, vymalovat. Ale k tomu postupně provozovatel asi dojde. Věřím, že provoz takového zimáku není levný. Pár jsem jich už teď navštívil, ale v porovnání se světem jich máme ještě stále málo.

Budete tedy pomáhat hlavně malým klubům a oddílům?

Ano, chceme pomáhat hlavně malým destinacím. Na ty počty dětí, které bychom chtěli, aby hrály fotbal, musíme mít víc stadionů a co nejlepší podmínky. Máme už dalších čtyřicet profesionálních trenérů, kteří budou u dětí v nejmenších klubech fungovat. Český svaz ledního hokeje má o práci s mládeží velký zájem. I když nebudou výsledky hned, za deset let se určitě ukáže zvýšený počet dětí v hokejových klubech a to bude teprve ohodnocení naší práce. Můj cíl je tedy pomoci zvýšit členskou hokejovou základu dětí a vysvětlit jim, že hokej je prima sport.

Jaký nejhezčí stadion jste zažil vy ve vaší hokejové kariéře?

Tak určitě Madison Square Garden na Manhattanu v New Yorku. Ten není příliš velký, ale má svého hokejového ducha, atmosféru a tradici.

Jak dlouho jste hokej hrál jako profesionál?

Určitě to bylo dvacet let.

Na co nerad za tyto roky vzpomínáte?

Určitě to byly zdravotní problémy, kvůli kterým jsem musel skončit. Na to asi nikdo rád nevzpomíná a nechce takhle končit kariéru.

A co se vám naopak ze vzpomínek na hokejová léta nevymaže z paměti?

Tak toho bylo opravdu hodně. Určitě ale mistrovství světa a samozřejmě Nagano. Zlatá olympijská medaile českých hokejistů byla a je dodnes úspěch, který přežije na věky. Podceňovaný tým totiž dokázal porazit všechny favority a senzačně vybojoval zlato. Z hráčů se stali hrdinové, legendy, hokejoví bozi…