Budovský vodopád: romantika ve Vlčí rokli

Ústí nad Labem má u většiny lidí pověst nevzhledného průmyslového města se znečištěným ovzduším a poškozenou okolní přírodou.

Zatímco na severozápadě se opravdu rozkládá typická průmyslová krajina s hnědouhelnými doly, kouřícími komíny a změtí různých produktovodů, z opačných světových stran obklopuje severočeskou metropoli poměrně zachovalá kopcovitá krajina Českého středohoří.

Prakticky v dosahu ústecké MHD se přitom nachází tolik krásných turistických tras, že k jejich absolvování jeden ani dva víkendy zdaleka nestačí.

Vysoká koncentrace vodopádů v okolí je způsobena hlubokým údolním zářezem řeky Labe, která si proráží napříč Českým středohořím cestu k Děčínu a do Německa. Labské přítoky z obou stran mají velký spád a na mnoha místech musejí překonávat skalní stupně, jež byly vytvořeny výlevem čedičových láv v dobách sopečné minulosti Českého středohoří.

Bohužel, většina těchto přítoků jsou pouze bezvýznamné potůčky, kterými po většinu roku protéká jen malé množství vody. Ústecké vodopády proto hučí zpravidla jenom zjara nebo po vydatnějších deštích.

Přírodní kulisa posloužila opeře

Jedním z nejvyšších vodopádů v této oblasti je Budovský, který se nachází ve Vlčí rokli. Po modré značce přijdeme nejdříve do malé vesnice Budov, z ní pak odbočíme po krátké slepé odbočce dolů do Vlčí rokle.

Ačkoli Budovským vodopádem neprotéká příliš vody, je pohled na něj nesmírně působivý. Potok je totiž příliš krátký a pramení vlastně pár stovek metrů odtud. Skalní stěna vodopádu, ozdobená různě mocnými čedičovými sloupy, vytváří mohutný, dovnitř zaklenutý kuloár vysoký 11 m. Ve spodní části je vyvinut dokonce rozsáhlý převis.

Sestup do kuloáru pod vodopád je poměrně náročný a pokud je kluzko, může být i nebezpečný! Traduje se, že okolí vodopádu bylo použito výtvarníkem 19. století jako kulisa pro Čarostřelce ve Vídeňské opeře.

Po neznačené stezce sejdeme od Budovského vodopádu již pohodlně do blízké obce Svádov v údolí Labe. Odtud se dostaneme zpět do Ústí nad Labem vlakem nebo autobusem.

Zajímavost

Za zmínku stojí i samotná obec Budov. Budov (Budowe) je kruhová slovanská vesnice zmiňovaná roku 1184 jako majetek pražských biskupů. V roce 1319 patřila ke Střekovu a v roce 1397 k Vartě. Braniborská posádka ze Svádova Budov vypálila. Od roku 1408 patřil Vartenberkům, v roce 1528 ho získal Hanuš ze Salhausenu.

V obci se zachovalo několik hrázděných usedlostí z 19. století. Nejstarší listiny naznačují, že osada se původně jmenovala Zbudkov (rok 1184 Zbudco, rok 1216 Zbudko). Jméno je odvozeno od osobního jména Zbudek. Mylným chápáním „Z“ jako předložky se vypustila a vznikl Budkov a dnešní Budov. Na návsi se dochovala malá kaplička, jejíž malý zvon je funkční dodnes.

ZPRACOVAL Václav Papeš