Dorazila jsem do klubu Na Rampě trošku dříve, abych vyzpovídala dvě zajímavé osobnosti naší hudební scény.

Nezpívají, nehrají na žádný nástroj a z rapu si spíš utahují. Jejich texty jsou syrové a přímočaré. Na koncerty přijdou nabalené do několika vrstev nemoderních a dost ulítlých kostýmů, které ze sebe během koncertu svlékají.

Tyhle dvě slečny, z kterých jde na pódiu někdy i trošku strach, mě uvítaly velmi přátelsky ve „svém“ kamrlíku, kde se připravovaly na koncert. Nabídly mi i obloženou mísu a nalily bílý rum. Na koncertu mi i věnovaly písničku. Díky dámy.

Tak začneme zvolna. Holky, jak vznikl název vašeho dua?

Zuzka: Adélka na to ráda odpovídá, tak já jí to nechám.
Adél: Moje oblíbená otázka. Název vznikl tak, že jsme šly s kamarádem a jeho psem na procházku a kamarád řekl, že má ten pes rozšířené čokovoko. To znamená jako anální otvor.

Tak to jsem nečekala. Mohly byste se každá charakterizovat tak dvěma větami?

Zuzka: Já mám světlejší vlasy, jsem menší a jsem víc přes administrativu.
Adél: Já jsem vyšší, hnědovlasá a jsem přes Harryho Showmana.

Jak vás to vůbec napadlo založit duo? Znáte se od dětství nebo jste se seznámily až v dospělosti?

Zuzka: V dětství jsme se neznaly. Seznámily jsme se asi tak před pěti až šesti lety.

Kdy jste spolu začaly rapovat?

Zuzka: Je to zhruba pět let, ale dřív nás nikdo neznal, teď je to lepší. Frekvence je stoupavá (směje se).

Na koncertech máte několik vrstev oblečení, které postupně svlékáte. Kolik oblečení sebou vozíte na koncerty?

Zuzka: Odpovídá to takové té menší hokejové tašce.
Adél: U mě kufřík pro letušku.

Ty kostýmy jsou docela bláznivé, kde je nakupujete?

Zuzka: Já si je někdy i vyrábím z ručníkových a polštářových pokrývek. Bydlím na takové bohaté ulici, kde lidé odkládají věci, které si koupili v devadesátých letech, takže čerpám z toho.
Adél: Já hlavně ze second handů, kdybych to pak vyhodila na koncertu mezi lidi, aby mi to nebylo líto.

Vaše texty jsou někdy docela drsné, vyřizujete si přes ně s někým účty, třeba s bývalými milenci nebo lidmi, co vás naštvali?

Zuzka: Já myslím, že s nikým konkrétním ne. Je to takové abstraktní. Když tam jsou nějaké postavy, tak většinou nemají konkrétní základ.

Takže si v textech hlavně vymýšlíte nebo jsou tam i prvky z vašich životů?

Adél: Jsou tam příběhy, které by se stát mohly.

Stalo se vám, že jste někoho svými texty naštvali? Ozval se vám už někdo?

Zuzka: Teď psala nějaká paní, jak vlastně to přijde, že znesvěcujeme lidi, kteří reprezentují český názor. Takže to nepochybně někoho uráží.
Adél: Určitě jsme naštvaly spoustu lidí, kterým vadí, že neumíme rapovat, zpívat, ani na nic hrát a vystupujeme.

Jak jste myslely tu svoji písničku o Evě Pilarové? Vysmíváte se jí nebo jste jí chtěly vzdát hold?

Zuzka: Náš kamarád Pavel založil takový spolek, který sdružuje všechny informace o Evě Pilarové. Všechny cédéčka, dvdčka a podobně. On ji natolik obdivuje, že nám tu písničku o paní Pilarové napsal. My jsme ji nenapsaly, do té doby jsem o Pilarce ani moc nevěděla.
Adél: Určitě se jí nevysmíváme. A hlavně jsme to nepsaly. Spíš je to takové škádlení, maličko.

Myslíte, že ty vaše texty mohou někoho šokovat? Jeden kamarád mi třeba říkal, že mu připadá dost nechutné, když rapujete o vložkách a podobných věcech.

Adél: Mě by vůbec nenapadlo, že to někoho šokuje.
Zuzka: Řekla bych, že to může šokovat muže, protože vložky nepoužívají, tak jim je to třeba nepříjemné. Jinak nám to nepřijde šokující.

A co na vaše písničky a celou hudební kariéru říká rodina? Třeba babičky?

Zuzka: Moje babička si ty písničky nepouští moc, ale sleduje mě a řekla mi: Zuzanko, ty jsi šikovná holčička.
Adél: No, moje babička poslouchá Karla Gotta a Evu a Vaška a dala mi takový šťouchanec do ramene.

Ve své písničce Mám ráda zpíváte o věcech, které máte rády, ale jak jste řekly, texty jsou spíš fikce, takže mi každá řekněte tři věci, které máte rády.

Zuzka: Mám ráda peníze, thajskou kuchyni a preciznost.
Adél: Já bych ráda jela na dovolenou, pak bych jela na další a nakonec bych se nechala masírovat.

Jaký máte vztah k rapu? Posloucháte hip hop?

Zuzka: Já rap moc neposlouchám. Zkoumala jsem různé kapely a moc mě to nebaví. Prago Union jsou docela šikovní, ale není to ten styl, co poslouchám.
Adél: Naše duo nevzniklo tak, že bychom měly rády hip hop. Jde spíš o to, že umíme líp mluvit než zpívat. Tedy o trochu víc.