Herec, režisér, spisovatel a v neposlední řadě autor divadelních her. To vše a ještě mnohem víc je Arnošt Goldflam. V pátek 9. prosince uvede v libereckém Malém divadle svou hru Achich. Jak uvedl na pondělní tiskovce dramaturg činohry Martin Urban, s Ivanem Rajmontem pojali záměr uvádět v libereckém divadle původní české autory. Oba si byli vědomi nezaměnitelnosti a originality Arnošta Goldflama, proto ho oslovili, zda by nenapsal hru pro Malé divadlo.

OD HILSNERIÁDY PO RODINNÉ INSPIRACE

Arnošt Goldflam vyhověl a vznikla tak hra Ach ti Hilsnerové. Ta se ovšem svým komorním pojetím ještě tolik nehodila záměrům dramaturgů, a tak byl autor požádán o přepsání hry. Jak na tiskovce řekl Arnošt Goldflam: „Protože jsem grafoman, rozhodl jsem se, že napíšu úplně novou hru." Vznikla Posedlost, vzápětí přepsaná na Achich. Původní autorův záměr co do obsahu hry se také měnil. Od Hilsneriády jako tématu, které se zdálo být v době nového nástupu xenofobie jako dělané, autor ustoupil. Varianta s Šaldovým divadlem také padla a po mnoha průtazích spatřila světlo světa hra Achich. Její téma pozbylo konkrétních historických událostí a soustředí se na vztahové záležitosti jedné rodiny v průběhu století. Inspiraci rodinou Arnošt Goldflam nepopírá. „Ano, z mých rodinných zážitků jsem čerpal dost, ale aby nevznikla mýlka; i když čerpáte inspiraci ze svého života, třeba se soužitím s otcem, nakonec látka sama si to uzpůsobí a narodí se úplně jiný příběh. Je to jen jakési východisko, které dalo tvar zcela nové věci."

SMĚS REALITY, SNŮ A GROTESKY

„Z takových patnácti procent je v příběhu obsažen osud mé rodiny. To je ovšem jen předobraz. Zbytek už je jinde" řekl Arnošt Goldflam. Hra je svérázným mixem nostalgie, humoru, vážných témat, ale také melodií. Jak dodal dramaturg Martin Urban, je to také hra se zpěvy. Citují se zde árie z operet a dobové melodie. Autorem hudby je Jan Matásek. Goldflam se pokusil předestřít témata na půdorysu lehkého žánru, což je osvědčený recept, jak se vyhnout patosu nebo různým inscenačním křečím. Samozřejmě to předpokládá zkušeného autora a režiséra. Obě polohy v sobě Arnošt Goldflam ztělesňuje. Mimochodem jde o první autorskou a režisérskou realizaci, kterou Goldflam v Liberci provedl.

MALÉ A VELKÉ DĚJINY

Původní „tvrdě" historické téma autor i na základě konzultací s Rajmontem a Urbanem opustil, přesto jsou však ty „velké" dějiny ve hře obsaženy. Metaforický a zároveň reálný příběh jedné rodiny musí být zasazen do dobových kulis, které byly u nás zvláště ve století dvacátém mnohdy nemilosrdné a ovlivnily každého. Ve hře se tak objevují připomínky toho, jak dokáží spoluobčané vyloučit své sousedy ze společnosti, jak ti privilegovaní dokáží ovlivnit konkrétní osudy těch druhých. To vše se pak také odráží v rodině, kde zase hrají velkou roli jednotlivé osobnosti a jejich charaktery. Role babičky se zhostila Michaela Lohniská, maminku hraje Veronika Korytářová, dědečka Václav Helšus, syna Artura Jakub Chromeček a strýce Martin Polách. Scéna je dílem Davida Marka. Diváky, kteří v pátek přijdou do Malého divadla, čeká hra, která pobaví, ale z které může i poněkud mrazit. Tak jako naše životy viděné z nadhledu.