Karel Kryl tehdy v Áčku hrál, aby lidem v době, která psala dějiny, vlil do žil naději.

Váhu někdejšího koncertu tohoto předčasně zesnulého písničkáře připomene na přelomu listopadu a prosince Den s Karlem Krylem. Připravují jej tehdejší studentští vůdci spolu s Technickou univerzitou Liberec.

„Když jsme se vloni při dvacátém výročí Listopadu 1989 sešli, vzpomínali jsme i na Karla Kryla. Zjistili jsme, že máme i video z toho koncertu, a tak jsme se dohodli, že uděláme vzpomínkový večer s jeho písničkami. Pokřtíme na něm DVD z Krylova koncertu,“ prozrazuje Jarmila Pešlová, dnes Levko.

Jak to vůbec začalo? Před 21 lety přišel písničkář do pražského Disku na studentský stávkový výbor.

„Poprosila jsem ho, jestli by nepřijel do Liberce. Odmítal, ukazoval svůj diář. Řekla jsem mu, jak obrovskou by to pro nás, mimopražské, bylo podporou. Podíval se na mne a odpověděl, že mám pravdu. Napsal mi na kus papíru adresu, kde tenkrát bydlel, s tím, ať si pro něj hned zítra přijedeme,“ vypráví Jarmila Levko.

„Tady v Liberci, když se řekne Listopad 89, každému se vybaví Karel Kryl,“ doplňuje žena. Už dnes jsou na internetu k vidění útržky z Krylova libereckého vystoupení. Jeden krátký videozáznam zachytil také jeho autogramiádu po koncertě.

Písničkář se nemůže odlepit ze židle v šatně, tlačí se k němu další a další mladí lidé a žádoní o podpis. Jeden autogram Kryl dokonce vrývá do zelené stokoruny.

„Co říkám na studenty? Co bych říkal, vždyť jsem je dvacet let úspěšně kazil,“ vtipkuje. „Bylo by to ale k ničemu, kdyby tady nežili slušní lidi, kteří vedli mladé k tomu, aby byli občany. A taky pánbůh, ten chce mít člověka k obrazu svému a ne k obrazu ďábla,“ odpovídá v šatně.

Na videu z koncertu se dokonce Kryl dojímá k slzám.

„Tohle se nedá prohrát. Když tohle prohrajeme, tak nic nemá cenu,“ říká stávkujícím studentům na videozáznamu při vystoupení z pódia.
Mladí mu odpovídají bouřlivým potleskem a Karlu Krylovi se v mžiku lesknou oči. „Brečím tady jako stará prostitutka,“ omlouvá se.

Celou cestu autem z Liberce do Prahy si se studenty povídal. „Člověk měl pocit, že ho zná celý život. Kryla je velká škoda, viděl dál než ostatní. Byl zjitřeným svědomím národa,“ dodává Jarmila Levko.