Balet Divadla F. X. Šaldy čeká zítra premiéra Sen noci svatojánské. Jak hodnotí předchozí rok, co se povedlo a co ne, má soubor nové členy a na jaké premiéry se v letošním roce můžeme těšit, prozradila šéfka libereckého baletu Alena Pešková.

Jak hodnotíte loňský rok v libereckém baletu?

Myslím, že byl celkem úspěšný, ačkoliv objektivní nemohu být… jsem příliš „v tom"… a vždycky vidím co by mohlo být ještě lepší. Hlavně mám radost, že podle reakcí a návštěvnosti těšíme naše diváky, o ocenění kritikou také nebyla nouze, takže bych měla být spokojená, ale jak říkám, vždycky je co zlepšovat.

Co byl největší úspěch?

Dům Bernardy Alby získal dvě prestižní ocenění, návštěvnost Popelky je velmi potěšující, totéž platí o Louskáčkovi, kterého hrajeme úplně bez předplatného a je vždy skoro vyprodán, zájem o naše kalendáře a pexesa s fotografiemi tanečníků, naše účast na festivalu Dance life Expo, Událost sezóny s Pražským komorním baletem a Národním divadlem v Praze.

A co naopak neúspěch?

Tanečně sportovní pohádka Ota-Pavel-Raška a Gustav Klimt taneční divadlo nehráli na naší scéně téměř půl roku, a to z technických či zdravotních důvodů… ten divácký zájem už zpět „nenahodím", prostě mi schází tanečníci, nemám další směrná čísla, nemám na žádnou roli alternaci.

Jak to děláte, když někdo onemocnění nebo se zraní?

Když dojde ke zranění, řeším to hosty z jiných divadel, což je samozřejmě leckdy divácky velmi zajímavé vidět v našich inscenacích „hvězdy z Národního", ale vždy se to termínově nepovede. Z toho vyplývá bohužel i slabší motivace některých tanečníků, kteří by potřebovali cítit konkurenci. Na konkurz se mi hlásí bez přehánění výborné tanečnice z celého světa, což nám velmi lichotí ví se, co tu děláme u pánů je to trochu slabší, ale já ani ty výborné vzít nemohu, protože nemám volné smlouvy…

A pak balet nemá svou „partu" techniky ani garderoby. Dělíme se o ně s operou a činohrou. A když odjede opera na zájezd… prostě hrát nemůžeme. Také musíme spolupracovat na dvou premiérách v sezóně s operou, a tam nám nezbývá mnoho času nazkoušet repertoár. Takže také většinou nehrajeme.

Takže chybí peníze?

Nevím, nechci si stěžovat. Na radnici asi pláče každý. Ale je to otázka priorit.

V Liberci již nějaký pátek působím, a tak mě nikdo nepřesvědčí, že Liberec je pouze město sportujících inženýrů. Liberecký divák je citlivý, má vkus a pozná kvalitu. A tak by bylo škoda, teď když je o Libereckém baletu víc a víc slyšet, ale myslím, že i o opeře a činohře, abychom o ten zájem, a o diváky přicházeli jen proto, že nejsme schopni hrát v termínech, které divákům vyhovují. A tak, aby se na zdařilé představení nezapomnělo. Prostě bychom potřebovali více lidí v technice, garderobě a baletu!

Velkým projektem minulého roku byla opera Legenda o Kateřině z Redernu, na které balet taky spolupracoval. Jak toto představení hodnotíte?

Opět nemohu být zcela objektivní. Dělala jsem choreografii je to tvoření nového „textu", který je závislý na všem ostatním… hudba, scéna… potřebovali bychom bývali více času na nazkoušení, já jsem na své práci viděla v průběhu zkoušek spousty „nedotažeností", ale dle reakcí se vše úspěšně „dotáhlo" a balet je ozdobou díky tanečníkům, kteří „dotahovali" jak se dalo :) a rozhodně není zanedbatelná věc, že Liberec má svou původní operu s místní tématikou od renomované paní skladatelky.

Na jaké představení v loňském roce chodili diváci nejvíce?

Tabulku před sebou nemám, ale tipla bych, že to byla právě Popelka a Louskáček… ano, klasika největší komerce v oblasti baletu :)

Přivítal baletní soubor nějaké nové tanečníky?

Ano, je to Francouzka Margaux Thomas jsem s ní velmi spokojená, disponovaná, s profesionálním přístupem.

Jaké nás čekají v roce 2015 premiéry?

Právě dnes je to zmíněná premiéra baletu Sen noci svatojánské taneční burleska podle Shakespeara. Pracuje s námi maďarský choreograf Attila Egerházi. Pak přijde již tradičně na řadu titul v Malém divadle, kde dáváme příležitost tanečníkům ze souboru, kteří mají choreografické ambice. Tentokrát to bude projekt Solarix, sci-fi balet, na kterém bude se souborem pracovat Šárka Brodaczová.

Co na podzim?

A na podzim pak Gazdina roba taneční muzikál, či balet se zpěvy? sama nevím kam zařadit to, co dělám s kompozérkou, performerkou, zpěvačkou, herečkou a hlavně hráčku na kvinton (housle s pěti strunami) Gabrielou Vermelho. Prostě jako v případě Periférie -"komentátor", který zpívá a hraje to, co balet tančí. Moc se na to těším, je to drama a Gábina se chystá „vyřádit" i na cimbálu.

Jezdí balet na nějaké zájezdy do zahraničí?

Ne příliš často, vloni jsme byli tuším v Bad Elsteru s Gustavem Klimtem.

Teď liberecký soubor získal dvě ocenění na přehlídce. O co šlo?

Získali jsme čestné uznání za autorské počiny a objevnou dramaturgii. A Valeria Radionová cenu za nejlepší sólistický výkon v roli Bernardy Alby, myslím, že velikou zásluhu na tom má choreografka Marika Hanousková, které se podařilo roli Bernardy skvěle „vystavět".

Co byste si přála, aby se v letošním roce ve vašem souboru změnilo, zlepšilo, dopadlo?

To, na co jsem poukazovala jako na neúspěch loňského roku.

Na jaké představení a proč byste diváky pozvala?

Na všechny naše balety samozřejmě. Nemáme žádný „propadák".