VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nenaplňuju představu sebevědomého rappera

Liberec, Praha - Rapper Lipo o své novince O duši, která vyšla 12. května, o hledání žánrových hranic, poezii i věčných pochybnostech:

2.6.2014
SDÍLEJ:

RAPER LIPO (Jonáš Červinka).Foto: Deník/Vladimír Šťastný

O duši to je název druhého sólového alba rappera Lipa (vlastním jménem Jonáš Červinka), které mu k 12. květnu vydal Universal Music. Včetně bonusu nabízí jedenáct písní, na kterých Lipo pracovat téměř dva roky.

„Vyrůstal jsem v Liberci, kousek ode mě byla továrna na bonbony Lipo. Později jsem se začal zabývat poezií zaujala mě i ta čínská, v jejíchž dějinách patří k nejznámějším starověký básník Li Po. Tyto dva aspekty jsem propojil a název Lipo jsem pojal za svůj pseudonym," vysvětluje sympatický rapper.

Deska je na trhu, jaké pocity z ní máte vy sám? Vydat album pod křídly velkého vydavatelství, navíc pod dohledem zkušeného producenta Martina Ledviny, to vás musí určitě těšit…

Tohle je skutečnost, kterou si uvědomuju. Na druhou stranu nemám od alba potřebný odstup. Strávil jsem s jeho přípravou dlouhý čas a stále ještě nejsem schopen jej hodnotit. Ale myslím si, že jsme se s ním vydali na relativně neprobádané území toho, jak je hip hop v Česku vnímán. Proto jsem částečně nesvůj, jsem zvědavý, jaké reakce na moji desku budou.

Hip hop, pravda, u nás nepatří k žánrům, které by byly zrovna na výsluní. Proč tomu tak je?

Myslím, že velkou roli v tom hraje tradice. Zatímco třeba folk ji má u nás dlouholetou, díky tomu dnes taky patří k mainstreamu, žánr hip hop k nám přišel z Ameriky až v devadesátých letech. A „odehrával" se většinou v undergroundu, protože to tak chtěli samotní rappeři. Dnes už se ale podle mého soudu hranice mezi undergroundem a mainstreamem smazala. A já jsem možná jeden z prvních, kdo hip hop do hitparád dostal.

Co vás k hip hopu přivedlo?

Dostal jsem se k němu přes texty, potažmo poezii, kterou jsem začal psát na střední škole díky potřebě po sebevyjádření. Nějakou dobu jsem pak působil v kapele BPM (Básníci před mikrofonem), se kterou jsme získali žánrového Anděla za album Horizonty a s níž jsme vlastně vytvořili takový poetičtější žánr hip hopu.

A co způsobilo, že jste se vydal na sólovou dráhu?

Můj kolega z kapely za mnou přišel s tím, že se teď bude věnovat vlastním věcem. A možná to nedomyslel, možná očekával, že na něj počkám. Každopádně čas plynul a já jsem si psal svoje písničky. Aniž bych měl jakékoli ambice, chtěl jsem je poslat do světa. Tím, že jsem cílevědomý a mám určitou vizi, jak by měly vypadat, se dostaly tam, kde teď jsou.

Určitě vám hodně pomohl megahit Ležím v tvé blízkosti, který jste natočil se zpěvačkou Debbi. Je to tak?

Určitě. Díky spolupráci s ní se více začalo mluvit o mém debutu Víc než hudba, který jsem vydal pod jiným vydavatelstvím.

Vnímali jste se umělecky už před tím, nebo až ve studiu?

Mimo psaní textů, koncertování a nahrávání se věnuju i natáčení videoklipů souviselo to s tím, že jsme si s kapelou BPM dělali skoro všechno sami. Samotná režie mě natolik zaujala, že jsem se „zprofesionalizoval" a začal v tomto směru spolupracovat s jinými interprety. A Debbi byla jednou z nich. První klip, který jsem natočil, byl rovnou pro Tomáše Kluse (Navěky s Anetou Langerovou, pozn.). Bylo to v době, kdy začínal být známý.

S vaší novinkou zabíháte do neprobádaných oblastí podle slov Martina Ledviny jste „napínali hranice vlastního vkusu, opírali jste se o kořeny hudby jako takové, a to v celé jejich šíři a hloubce, od baroka až po ten nejsoučasnější beat". Jak to samotné tvoření probíhalo?

Do textové stránky mi nikdo nemluvil, v tom jsem měl absolutní svobodu jsem mimochodem vděčný lidem kolem sebe, že ke mně měli takovou důvěru. Druhá věc je stránka hudební, tam jsme prostě nějak začali a netušili jsme, kde skončíme. I pro Martina, který se do té doby jako producent zabýval víc popem, country i folkem, to byla cesta do neznáma. K ruce jsme ale měli ještě producenta ODD, který se hip hopem zabývá, takže mezi námi došlo k zajímavé symbióze a k dialogu o tom, jak by album mělo vypadat. Nutno říct, že jsme často překvapovali sami sebe.

Jak texty píšete? Je mi jasné, že se díváte kolem sebe, věci pak zpracováváte… Ale přece jen zraje ve vás dané téma, vracíte se k němu, nebo ho „vyplivnete" na první dobrou?

Někdy se stane, že si sednu a „vyjede" ze mě okamžitě. Pak se k němu třeba ještě vrátím a udělám korekce. U této desky jsem se přistihl, jak mě překvapilo, že určitý text, od něhož jsem měl třeba půlroční odstup, vypovídá o daném období víc, než jsem si byl v době jeho vzniku vůbec schopen připustit. Platí tedy, že album je z velké části hodně osobní. Proto taky název O duši.

Máte rád přemítání o vlastním nitru?

Ano, myslím, že to souvisí s tím, jak jsem se věnoval poezii, tradici literárního romantismu a vůbec odhalování sebe sama.

Bolí to někdy?

Někdy velmi. Je to trochu paradoxní proces, v poslední písničce na desce tematizuji, že to osobní problémy jsou pro mě inspirací, kterou potom zpracovávám. Umělecká činnost je v tomto specifická. Myslím, že podobně to mají spisovatelé.

Na albu jste spolupracoval s několika interpretkami, ať už s Kateřinou Marií Tichou, Terezou Černochovou či mezzosopranistkou Ester Pavlů. Co vás k tomu vedlo?

Občas bych rád i zpíval, ale moc to neumím, takže si vždy musím nechat vypomoct kolegyní všem zúčastněným mimochodem moc děkuju, ono jich totiž bylo ještě víc. Jejich zpěv krásně „rozbíjí" monotónnost mého projevu.

Jaké teď máte s deskou plány?

To je otázka, protože zatím doopravdy nejsem schopen říct, jak ji lidé přijmou a jak budou písně z ní fungovat na koncertech. Na nich jsem s fanoušky zvyklý normálně komunikovat, ale tohle je pro mě krok do neznáma. Uvidíme, co se bude dít dál.

A co křest, ten chystáte?

To ano, přemýšlím ale, že ho uděláme až po prázdninách, právě proto, abychom dali lidem čas a prostor na to, aby si desku naposlouchali drtivá část písní není úplně prvoplánová, musejí se prostě prožít. Doufám, že v tom bude její trvalá hodnota. S tímto cílem jsem ji také tvořil.

Platí, že studujete estetiku a filozofii?

Už jsem je dostudoval. Přivedlo mě k nim studium na střední uměleckoprůmyslové škole, kde jsme hodně malovali, kreslili… Potom jsem se vydal tou teoretičtější částí, to znamená, že jsem se zabýval filozofií, dějinami umění, literaturou. Takže zkušenost s uměním jak praktická, tak teoretická je pro mě zásadní.

Hodláte se estetice v budoucnu věnovat? Nebo už u vás definitivně zvítězila hudba?

Zcela určitě. Zjistil jsem, že estetika a filozofie jsou obory, kde se lidé pohybují v hodně uzavřeném prostředí. A pro mě je hudba lepší způsob seberealizace. Aspoň momentálně. To ale neznamená, že dál nečtu knížky a nezabývám se uměním. Naopak. Baví mě to stále. Někdy si rád vzpomenu na studijní léta, kdy se člověk mohl doopravdy jenom vzdělávat a neměl ty praktické povinnosti na zádech.

Četla jsem o vás, že o své práci pochybujete, ale nepřestáváte věřit. To je pravdivé?

Naprosto. S hudbou trávím extrémně hodně času a jsem s ní relativně sám. Takže to není tak, že bych si byl sám sebou absolutně jistý. Nenaplňuju představu sebevědomého rappera, která je známá z médií nebo jak ji zná většinová populace.

Pravda, nejdete zrovna cestou radikálních klišovitých projevů. Dokážete lidi přitáhnout kultivovaným vyjadřováním.

Snad ano. Pochybnosti k mé tvorbě patří díky nim mám vlastně možnost překonávat je a posunovat se dál. Utváří mě to jako osobnost i jako umělce.

Autor: Gabriela Kováříková

2.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.

Policie chce obžalovat hejtmana Martina Půtu

Vyhýbání „na zrcátka“ by mělo být na silnici mezi Sosnovou a Zahrádkami minulostí.

Na opravy krajských silnic letos půjde téměř půl miliardy korun

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Za týden touto dobou už to nebude možné – odejít z prodejny bez toho, aniž by prodavač vytiskl účtenku s unikátním kódem.

Počet žádostí o zbrojní průkaz se zdvojnásobil

Liberecký kraj - O víc než dvojnásobek stoupl loni v Libereckém kraji počet žadatelů o zbrojní průkaz. Zájemců bylo 1057, v roce 2015 jich bylo 498.

AKTUALIZOVÁNO

Hladiny řek stoupají. Voda už uzavřela dvě silnice

Liberecký kraj - První povodňový stupeň už platí na Panenském potoce v Pertolticích a na Ploučnici ve Stráži pod Ralskem a v Mimoni.

Nečesaný čelí obžalobě. Komu vadí ředitel nemocnice?

Liberec - Policie navrhla obžalovat ředitele Krajské nemocnice v Liberci Luďka Nečesaného za údajnou korupci. Nečesaný, za jehož vedení se krajská nemocnice dostala už podruhé z obrovských ztrát, obvinění popírá a považuje jej za účelové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies