Divadelní hra Slečna Julie je naturalistickým dramatem, příběhem lidí, kteří se ocitnou v situaci, kdy musí čelit důsledkům svého jednání.

Režisér představení, šéf souboru činohry Vít Vencl přistupuje ke hře jako tématu, které je stále moderní a aktuální a příběh hlavních hrdinů by se mohl odehrát stejně dobře i dnes.

Děj se odehrává během magické Svatojánské noci. Hrabě se vydal na cesty, opustil svůj dům a služebnictvo pořádá malou slavnost s tancem. Hraběcí dcera slečna Julie, hraje Markéta Tallerová, prochází právě těžkým obdobím, kdy zrušila své zásnuby, protože pohrdá muži. Tento komplikovaný postoj ji vzápětí zažene do milostného dobrodružství se sluhou Jeanem, hraje Tomáš Impseil.

Jeho vztah k Julii je také složitý. Sám je obletován kuchařkou Kristou, hraje Markéta Coufalová, ale to se mu nezdá dost. Hledí dál a pomýšlí na svůj společenský vzestup. Nakonec se nechává lapit rozvernou provokací slečny Julie, kterou už od mládí obdivoval a miloval. Z nevinného dobrodružství se rázem stává fatální chyba, jež se nemůže obejít bez důsledků, které na sebe nedají dlouho čekat. Jedna noc je příliš krátká…

August Strindberg

Strindberg (1849 – 1912, Stockholm) byl švédský spisovatel, dramatik, umělec a všestranná osobnost. Řadí se k nejznámějším švédským i světovým spisovatelům. Od 70. let 19. století do své smrti dominoval švédské literatuře, stál neustále v centru sporů a debat.

V jeho díle jsou zastoupené vlivy naturalismu, symbolismu i expresionismu. Proslavil se svým společensky kritickým románem Červený pokoj z roku 1879. Věnoval se tématu vztahu mužů a žen. Dopisoval si s filozofem Friedrichem Nietzschem. Pravděpodobně kvůli své kontroverznosti a sporům s akademií nebyl oceněn Nobelovou cenou za literaturu.

Celý spisovatelův život byl poznamenán dětstvím. Jeho matka se nikdy nemohla smířit s maloměšťáckým prostředím. Po její smrti si otec vzal služebnou, což později opakoval ještě dvakrát.

Z domova August Strindberg odchází jako nevyrovnaný mladý muž. Složitá osobnost se v jeho díle výrazně odráží. Kvůli zvláštní povaze musel řešit neustálé konflikty, které vycházely z jeho rebelantského postoje vůči společnosti. Později trpěl duševními potížemi, stihomamem, věřil, že ho nepřátelé pronásledují a usilují mu i o život. V určitých obdobích svého života se věnoval i okultismu.