Občas potřebuji okurky ve sladkokyselém nálevu. Nevím jak vy, ale já mám s jejich sháněním problém. V nejbližším supermarketu je nemají. Respektive mají, ale jen pro diabetiky. Respektive, oni je tam nemají označené jako dia, ale dle složení to dia jsou. Mají tam dokonce vícero druhů od vícero výrobců, ale v každých je místo cukru přidané umělé sladidlo. To nechápu. Proč by si měli zdraví lidé zanášet organismus sacharinem?

Ale oni ty okurky nemají ani v centru! Přišla jsem do malé samoobsluhy a také jsem nepochodila. Musím pro ně jezdit na druhý konec města! Vy to možná neřešíte, ale mně okurky s umělým sladidlem prostě nechutnají. Zrovna tak žvýkačky, nápoje atd. A už vím proč.

„Teprve když jsme zkombinovali čtyři látky, tak jsme se zbavili toho zápachu. Nešlo cukr nahradit prostě jen jedním sladidlem. Museli jsme přidat čtyři. Ono to jinak smrdělo,“ vyprávěl Vít Syrový, chemik–potravinář, jak to vypadalo, když se podílel na výrobě žvýkaček bez cukru… (Ještě že mi „žvejkání“ nikdy moc neříkalo…)

Ale abych si jen nestěžovala. Jsem ráda, že teď už nepřidávají do bonbónů tolik jedů. To je hned radost koupit dětem cukrlátka obarvená výtažkem z červené řepy, špenátu či pomeranče než chinolinovou žlutí, brilantní modří FCF, červení Allura AC atd. Teď se už dají takové normální bonbóny bez chemie koupit všude. To dřív, to bylo horší. Sháněli se ve vybraných obchodech a muselo se sáhnout hlouběji do peněženky.
Z chemika–potravináře se stal expert na zdravou výživu a na jedné ze svých přednášek povídal, že hyperaktivita u dětí je způsobená také přemírou různých energií právě z těchto umělých barviv. Rovněž například ekzémy mohou být způsobeny tzv. přídatnými látkami v potravinách, jako jsou různé konzervanty či ochucovadla.

No faktem je, že třeba pečivo, do kterého byl přidán prostředek na zlepšení chuti, mi kupodivu nechutná. Já z něho cítím cosi umělého. A tak i kdyby to byly nejlevnější rohlíky v Jablonci, díky. Nechci!