VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak mi povodeň vzala boty

Je mi jasné, že z titulku může vzniknout dojem znevažování povodní, ale tak tomu rozhodně není. Pamatuji si je velmi dobře. Nikoliv jako novinář, ale jako ten, který pomáhal s úklidem škod.

7.8.2015
SDÍLEJ:

Už je to pět let od ničivých povodní na Liberecku a Českolipsku..Foto: Deník

Je pravda, že ten obrázek, kdy jsme jako dobrovolníci sjížděli z dálnice na Bílý Kostel a poprvé na vlastní oči viděli, co všechno voda dokázala zničit a kam až se dostala, to byl neskutečný šok. O to větší, že znáte to místo před onou katastrofou. Další katastrofou je to, když pomáháte uklízet zahradu nebo vnitřek budov lidí, které velká voda zasáhla. Většina z nich po návratu zpět nespí, a přesto děkují za každou pomocnou ruku. Naopak vy druhý den budete opět žít svůj normální pouze několik kilometrů vzdálený život. Teď už je to veselejší, když Bílým Kostelem projíždím. Přesto si na tu hrůzu pokaždé vzpomenu.

Doufám, že pokud si někdo z pamětníků tento text přečte, vyloudí na jeho tváři úsměv. Ostatně mně už po té době také. Pomáhat jsem tehdy jel společně s dvěma dívkami z Jablonce. Při návratu zpět jsme se dohodli, že ještě než se rozloučíme, naloží ke mně do kufru auta věci, které vytřídily pro lidi, které povodeň postihla. Já na oplátku slíbil, že je odvezu do Liberce na Český červený kříž, odkud je pošlou tam, kde budou nejvíce potřeba. To už se ke mně ovšem přidala i moje budoucí manželka. Předat věci jsme přijeli těsně před uzavřením pobočky, a tak to byla velmi rychlá akce. Byl jsem dost unavený a moc jsem ten den nejedl, takže jsme si zašli na večeři.

Tam mě ovšem museli pomalu křísit. Viz. „Dala jsi, prosím, ty moje boty stranou? – Jaké boty? – Ty co byly v kufru auta. – Všechny jsem je nechala na Červeném kříži…" Vybavila se mi část Pelíšků: Rozkaz zněl jasně. A tak jsem slavně přišel o své oblíbené, první gore-texové boty v hodnotě několika tisíc. To je daň za to, že jsem chtěl zůstat i v tom bahnu a vodě v suchu. Doufám tedy alespoň, že i tomu, kdo je nakonec dostal, posloužily stejně dobře jako mně. S láskou na ně vzpomínám.

Čtěte také: Vzpomínka na povodně zůstává

Autor: Jan Žíla

7.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dita Anderová (vpravo) z Centra denních služeb v Jablonci a tamní vedoucí Petra Pilná

Dita přivezla z olympijských her v Grazu tři medaile

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ

Jak snížit spotřebu auta? Není to složité, těmto mýtům ale nevěřte

Otvíračka Liščí boudy Kristiánov je za dveřmi

Jablonecko /ROZHOVOR/ - Do krásy se po nákladné rekonstrukci vyloupl poslední dochovaný objekt kdysi slavné sklářské osady ležící hluboko v Jizerských horách. Na Kristiánově chystají na otevření.

Začarovaná křižovatka v Jablonci, policisté by tu mohli sloužit nonstop

Jablonec n. N. – /GALERIE/ Dopravní policisté vyšetřují střet tří vozidel, který se stal kolem půl desáté ráno. Dvaatřicetiletý řidič osobního vozidla značky Honda Civic projížděl po silnici I/14 po Liberecké ulici směrem k centru města.

Už za dva roky by mělo autobusové nádraží dostat novou podobu

Liberec - /GALERIE/ Tolik očekávaný výsledek architektonické soutěže na odbavovací halu a parkovací dům je na světě.

Holky se rvaly, až vlasy lítaly. Padaly i facky a další krátké krimi zprávy

Jablonec n. N. – V Jablonci je rušno. Mladá žena chtěla spáchat sebevraždu, muže bili a kopali do hlavy, hoky se zase nepohodly a tahaly se za vlasy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies