Každá věc má rub i líc. Čistý vzduch na vesnici není zase tak čistý, když soused zatopí petkama nebo rovnou celým košem. Když se zadaří, vesnička je zakouřená až běda. Přitom na návsi si hrají naše děti, vnoučata. Dýchají vzduch mnohdy horší než v Praze či Ostravě. Když takhle zatopí soused, aby se jeden unadával. Když do kotle ale narvu koš já, je všechno v nejlepším pořádku. Na co plnit popelnici a třídit odpad, když to ten můj velkej kotel schroupá. Než abych mrznul cestou ke kontejnerům, raději se ohřeju. Stačí přece mít jen zavřená okna. Škoda, že takhle přemýšlí stále velká část našich sousedů. A další výmluva? To uhlí je dneska tak drahý…