V záplavě krvavých zpráv poněkud zanikají ty dobré. Přitom se kolem nás děje tolik povzbudivého. V sobotu vrcholí Světové setkání křesťanské mládežev polském Krakově. Tato setkání mladých určitě z 200 zemí světa se konají periodicky zhruba po třech letech již od roku 1984. Z Čech do Krakova odjelo na 6000 mladých.

Měl jsem možnost se účastnit podobných setkání. Vždy jsem se stal součástí více jak milionového společenství mladých křesťanů. Když se zkoumavě ohlédnu na tato setkání, pak mohu říci, že pro mne osobně znamenala jakési symbolické kráčení duchovním životem. Představovala vždy impulz do vnímání univerzality křesťanské víry. Najednou se mi svět zdál velice malý a pestrý. V Paříži roku 1997 jsem začínal studia na teologické univerzitě a kněžskou formaci, po setkání v Římě 2000 jsem šel na vojnu, kde jsem prožil svůj krok do samostatné dospělosti a v Kolíně nad Rýnem 2005 jsem si vychutnával „kněžské líbánky", kdy jsem dychtivě žehnal každému, kdo se mi připletl do cesty, sloužil jsem jako zpovědník a toto setkání předznamenalo můj vstup do naší sekulární společnosti.

Dnes se bude zamýšlet papež nad slovy Bible: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství." A já si uvědomuji, jak v tomto verši není ukryta slabost charakteru, ba naopak jeho síla, protože milosrdenství v sobě obsahuje mateřský respekt k druhému i zodpovědnost za pravdivý, pevný a laskavý vztah. Cítím, jak naše společnost potřebuje tyto etické injekce, a těším se, s čím mladí přijedou domů.