álokdo už si dnes pamatuje, že v kryté hale jablonecké jízdárny bývala sklárna. Současná, o deset metrů prodloužená budova, tehdy skrývala šest sklářských pecí. A v roce 1947 v ní nadšenci vybudovali stáje a upravili budovy. „První koně byli vojenští, ještě z války. V prostorách jízdárny bývalo také vozatajství a později i autodoprava," zavzpomínala Jana Drncová, cvičitelka a jedna z dlouholetých členek. Na starosti má snad to nejdůležitější, peníze. Aby bylo za co koupit sedla, koně, zaplatit kováře, veterináře a všechno, co se kolem koní bez peněz neobejde.

NĚCO MÁLO DOSTALI

Připomenula, že dříve měl, podle ní, sport, a to včetně jezdeckého, daleko větší finanční podporu státu než dnes. „Tehdy jsme nebyli sice oblíbeným sportem, protože patřil spíše privilegovaným lidem, ale nějaké peníze jsme dostali," zavzpomínala Jana Drncová.
Členové oddílu měli už tehdy dobré výsledky. A pamětníci si určitě vzpomenou, že Jablonec měl i svůj jezdecký stadion, a to v prostorách pozdějšího podniku LIAZ. Pak ale přišlo nařízení, že přednost musí z ekonomických důvodů dostat výstavba podniku.

DOBRÝ KŮŇ NĚCO STOJÍ

Už tehdy se ale jezdectví potýkalo s nedostatkem peněz. „Bylo umění sehnat tehdy uzdy, sedla a hlavně kvalitní koně. Dnes se vybavení sežene lépe. Ale koupit dobrého koně, to je i dnes těžké. Jezdectví je drahý sport stále," připomenula Jana Drncová.

MLÁDEŽ MÁ ZELENOU

Dnes má jezdecký oddíl TJ JO Nisa několik svých koní. Na nich trénuje hlavně mládež od deseti let, která se účastní hobby závodů, kde je čekají překážky do výše jednoho metru. Na vyšší soutěže si ale musí jezdec pořídit svého koně nebo si ho pronajmout. „Máme tady děvčata, která svého koně mají a závodí i vyšší soutěže. Čím kvalitnější kůň, tím dražší. Cena je ve stovkách tisíc. Školní kůň pro děti stojí od čtyřiceti výš," prozradila cenové relace Jana Drncová. A zdůraznila také, že je potřeba koupit nejen dobrého koně, ale také zdravého a k dětem ještě navíc hodného.

V SEDLE CHYBÍ MUŽI

Sezónu mají ale jablonečtí jezdci nabitou. Účastní se závodů v okolí a mají úspěchy. Je ale s podivem, jak dokazují také zápisy a fotografie v kronice, že dříve osazenstvo tvořili hlavně muži. A dnes v jízdárně potkáme většinou samá děvčata a ženy. „Naše poděkování za velmi pěknou kroniku patří Dianě Fejkové," připomenula Jana Drncová.

KDO MOHLI, POMOHLI

Do historie jezdeckého oddílu patří řada jmen, bez kterých by se jeho historie nepsala. Pomohli například dlouholetý člen Luděk Bečvář, Jiří Hassa, Štěpán Gall.


DĚVČATŮM SE DAŘÍ

Oddíl úspěšně reprezentují například Štěpánka Šmahelová, Barbora Hassová, Barbora Špicarová, Diana Fejková, Lenka Plačková, Irena Kneřová, Klára Neumannová, Lucie Gallová a další. Úspěšnou závodnicí je také tisková mluvčí a účetní oddílu Martina Pavlasová, která prozradila, že roční provoz jablonecké jízdárny stojí kolem jednoho a půl milionu korun. „Je dobře, že nastupuje nová generace a stále se něco děje. Věřím, že u koní děvčata vydrží," přeje si Jana Drncová.