Na trať se se svým vozem Škoda Pick up postavil i jablonecký Karel Patočka, který po problémech v seznamovací jízdě závod ve své třídě do 1600 ccm vyhrál a v absolutním pořadí skupin M skončil šestý.
„Kromě samotného závodu Mistrovství Evropy pro soudobá i historická vozidla je Ecce Homo zařazeno do kalendářů Hill Tour Mistrovství České republiky a Mistrovství Rakouska. Proto bylo startovní pole opravdu rozmanité,“ pravil jablonecký závodník.
Jablonecký tým si vavřínového věnce ze Šternberka považuje, i když problémy se týmu nevyhnuly. Bezprostředně po projetí první seznamovací jízdy se Patočkovi rozechvěl volant. „Prudce jsem zpomalil, myslel jsem, že mám defekt přední pneumatiky a v tom okamžiku odlétlo z mého vozu přední levé kolo. Vůz byl okamžitě neovladatelný a namířil si to rovnou do příkopu na pravé straně, kde jsem porazil plastový patníček,“ vrací se k nepříjemnému okamžiku závodu pilot. Dvě hodiny poté hledal díly (kolo, podložku a ustřihané kolové šrouby). Při hledání příčiny přišli mechanici na to, že brzdový kotouč vymačkal středící mezikruh náboje kola, tím pádem nebyl vystředěn a tak došlo k ustřižení kolových šroubů. „Ani nechci domýšlet, kdyby tento okamžik přišel o chvilku dříve. Před cílem není pravá strana vozovky opatřena svodidly. Pouze mohutné stromy lemují tento úsek, kterým se vůz pohybuje téměř dvě stě kilometrovou rychlostí. Drobné kosmetické vady a škoda asi za deset tisíc jsou zanedbatelné, oproti představě, že by kolo upadlo o tři sta metrů níže,“ oddechl si při vzpomínce Patočka. Ihned po odtažení do depa se všichni pustili do práce, ale opravy byly takového rázu, že vůz Patočka do druhé tréninkové jízdy nenastoupil. „Museli jsme sehnat soustružníka a svářeče, ale vše se podařilo zajistit a asi hodinu před půlnocí stálo auto opět na „svých“.
Ráno, po deštivé noci, byl vůz připraven a mechanik ohřál agregáty na provozní hodnoty. “V té chvíli jsme přišli na další vážnou závadu způsobenou nárazem do patníku. Prasklým chladičem oleje se valil motorový olej a byl k nezastavení,“ zmiňuje další problém pilot. I s touto závadou si tým poradil a vše stihl těsně před startem. „Po první jízdě jsem se v naší třídě M - 1600 ujal vedení a soupeřům jsem nadělil osm a více sekund. Ve druhé jízdě jsem risknul suché pneumatiky, a i když závěr tratě skrápěl déšť, opět jsem zajel nejrychlejší čas. Dosažený čas druhé jízdy byl na hranici sto dvaceti kilometrové průměrné rychlosti a nechal jsem za sebou mnoho vozů jak dvoulitrových, tak i ještě silnějších,“ zářil spokojený Patočka..