Daňový zákon přebírá terminologii nového zákoníku práce, který v paragrafech 227 – 235 vymezuje odborný rozvoj zaměstnanců jako zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.


S ohledem na to, že osvobození se nevztahuje na částky vynaložené na zvyšování kvalifikace, nabývá na významu vymezení tohoto pojmu. Za zvýšení kvalifikace se považuje změna hodnoty kvalifikace (její získání, zvýšení nebo rozšíření). Většinou se jedná o různá školení, studium nebo jiné formy vzdělávání, které je ovšem v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zaměstnanci po dobu zvyšování kvalifikace přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, který se posoudí jako příjem ze závislé činnosti a jako mzda se zdaní včetně všech souvisejících odvodů.


K vymezení podmínek pro zvyšování kvalifikace zaměstnance je vhodné uzavřít mezi ním a zaměstnavatelem tzv. kvalifikační dohodu.


Prohlubováním kvalifikace u kterého příslušné výdaje hradí zaměstnavatel, se rozumí její průběžné doplňování, udržování a obnovování, kterým se nemění jeho podstata a které umožňuje zaměstnanci vykonávat výkon práce sjednaný v pracovní smlouvě. Prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce, za který náleží zaměstnanci mzda nebo plat a jak již bylo uvedeno, výdaje na ní hradí zaměstnavatel.