Důvodem je zajištění kurzu, které letos firmu na tržbách připraví podle odhadů až o 1,7 milionu korun. Navzdory tomu budou ale letos tržby malé firmy vyšší zhruba o dvě až čtyři procenta díky novým zakázkám. ČTK to řekl její majitel Jaroslav Zeman.

"Zhruba polovinu tržeb realizujeme v eurech a kurz máme zajištěný dlouho dopředu proti kurzovým výkyvům, v současné době kvůli tomu na každém euru proděláváme zhruba 1,5 až dvě koruny. Zajištěnou však máme jen část tržeb, srovnat by se to mělo počátkem příštího roku," uvedl Zeman. Firma se zhruba 200 zaměstnanci loni utržila zhruba 85 milionů korun, polovina produkce míří do zahraničí. Největšími odběrateli jsou Německo a Japonsko.
Devizové intervence zahájila ČNB loni v listopadu s cílem zabránit deflaci. Zavázala se tehdy udržet kurz kolem 27 korun za euro. Nedávno bankovní rada uvedla, že režim neukončí dříve než v roce 2016. "V době psaní tohoto textu bylo riziko deflace v ČR prakticky uzavřené téma a docházelo k oživení zahraničního obchodu i domácí poptávky tempy dokonce rychlejšími, než ČNB očekávala," uvádí studie k devizovým intervencím, kterou zveřejnila centrální banka na internetu.

Podle René Gubančoka, obchodního ředitele společnosti Jablotron Alarms, která vyrábí elektronické zabezpečovací systémy, sice slabší koruna pomáhá zvyšovat cenovou konkurenceschopnost na exportních trzích, není to ale dlouhodobé řešení. "Pro obchod je optimální kurzovní stabilita. Kalkulovat míru zisku z potenciálních kurzovních rozdílů není pro obchod zdravé," řekl ČTK Gubančok. I proto podle něj firma interně počítá tržby v eurech, protože přepočet na koruny výsledky příliš zkresluje. I bez započítání kurzu čeká letos firma zhruba dvacetiprocentní růst tržeb. Stabilní prostředí by podle Gubančoka zajistilo přijetí eura.

Výrazné oživení průmyslové výroby dokládají i statistky. Podle informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly tržby průmyslových podniků v Libereckém kraji za první pololetí letošního roku o 17 procent na 71,73 miliardy korun. Tržby firem s více než stovkou zaměstnanců tak překonaly tržby, které měly před hospodářskou krizí. Výrazně přitom vzrostla produktivita práce, protože ubylo zaměstnanců. Zatímco v polovině roku 2008 jich firmy zaměstnávaly téměř 52.000, teď v podnicích pracuje něco přes 41.350 lidí, o pětinu méně.