Ve srovnání se zbytkem republiky je na tom severovýchodní část území poměrně dobře. Ne nadarmo se kotlině pod Ještědem v minulosti dokonce přezdívalo nočník Čech.

To, že by sucha nějak výrazně ohrozila zemědělství nebo dokonce zásobování pitnou vodou, tak zřejmě kraji hrozit nebude. Podle Petra Dvořáka za to vděčíme hornatému a kopcovitému terénu.

Jan Červinka, Nepálští šerpové
Svět velehor očima horolezce Červinky

Díky směru větru se nikde netvoří ani srážkové stíny, jako třeba v Podkrušnohoří, na Žatecku či Lounsku. Naopak. „Místa jako jsou třeba Hejnice a Bílý Potok patří ke srážkově nejbohatším místům v celé ČR,“ zdůraznil Petr Dvořák z ČHMÚ. I tady ale může dojít k výrazně suššímu létu. „Otázka je, jak srážkově bohaté či chudé bude jaro a léto, aby doplnilo úbytky vody po extrémním suchu v roce 2015,“ vysvětlil meterolog.

Klidné jsou i vodárenské společnosti. „Většina okresních a obě krajská města mají díky propojenému vodárenskému systému prakticky stoprocentní zajištěnost dodávek vody,“ ubezpečil ředitel Severočeské vodárenské společnosti Bronislav Špičák. „A to i v případě výpadku některého z rozhodujících zdrojů. Přehrady v Krušných a Jizerských horách, které jsou zdrojem více než poloviny potřebné vody, jsou koncipovány jako několikaleté nádrže tak, že garantují dostatečné kapacity vody i při dlouhodobých srážkových deficitech,“ dodal Špičák.

BUDE KLID?

S podstatně většími obavami se ale na prognózy suchých let dívají obyvatelé obcí a měst, které neohrožuje ani tak sucho, jako těžba v nedalekém Turowě. Rozšíření těžby vede tamní samosprávy k obavě o narušení spodní vody. Starostové Frýdlantu a Hrádku a zástupci kraje proto iniciovali jednání na úrovni ministerstva životního prostředí s polskou stranou.

Poláci svůj podíl na narušení spodních vod popírají a jako důkaz požadují studii o vlivu těžby na životní prostředí. Jeho výsledek bude znám nejdříve na konci roku. A ministerstvo? To přesně před dvěma měsíci slíbilo, že bude na vládní úrovní jednat o finanční podpoře projektu náhradních zdrojů vody.

„Shodli jsme se na tom, že musíme být připraveni. Proto se pokusíme najít peníze na projektovou dokumentaci pro vodárenské stavby, které bude nutné teoreticky postavit,“ uvedl v únoru ministr životního prostředí Richard Brabec. K jednání ale podle dostupných informací dosud nedošlo. „Nemáme žádné nové informace, že by se jednání posunula,“ potvrdila mluvčí krajského úřadu, Markéta Dědková. Kraj však nechce spoléhat jen na pomoc vlády. Na projektovou dokumentaci už podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera uvolnil pět milionů, dalších 30 milionů schválili zastupitelé na úpravnu vody v Bílém Potoce.

DEŠŤOVKA

Na suché roky se připravuje už zmíněné ministerstvo životního prostředí. K úsporám vody by chtělo přispět například dotačním programem „Dešťovka“, jehož vyhlášení avizuje v nejbližších dnech.