VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Města, která zrušila tramvaje, přestala být městem“

Liberec – /ROZHOVOR/ Liberec slaví 120 let tramvajové dopravy. Inženýr Tomáš Krebs, dlouholetý předseda Boveraclubu zaměřeného na historii libereckých tramvají a autobusů, už přes dvacet let pracuje v Dopravním podniku města Liberec. Ve spolupráci se Severočeským muzeem připravil výstavu k zmíněnému výročí.

18.6.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Krebs se pozastavuje nad krásou staré tramvaje.Foto: Deník/ Petr Šimr

Můžete něco říci o sbírce, o fotografech, díky nimž máme povědomí o historii dopravy v Liberci?
Liberec má to štěstí, že se zde v roce 1903 narodili pánové Erwin Cettineo a Anton Schlupek, které jako kluky spojil společný koníček, a to zájem o tramvaje. Od mládí hodně fotografovali a snímky si vyměňovali. Zatímco Erwin po válce zůstal v Liberci, Anton, ač nemusel, odešel do Ulmu. V sedmdesátých letech se s Erwinem seznámil další fanda, Gisbert Jäkl. Ten sbírku nejen převzal, ale systematicky setřídil a doplňoval dalšími snímky. Bohužel Gisbert v roce 2009 odešel a sbírku tak převzal Boveraclub.

Asi by bylo dobré představit osobnost Erwina Cettinea, z jehož fotografického archivu pochází nemalá část fotografií na výstavě.
Z předválečného období je většina dochovaných fotografií jen na papíře, ale z Erwinovy především poválečné tvorby se dochovalo na deset tisíc negativů, které Boveraclub předal muzeu a s jejich kvalitními skeny můžeme dnes pracovat. Kromě tramvají zachytil na záběrech i měnící se Liberec, ale fotografoval i v jiných městech. Erwin Cettineo pracoval před válkou jako účetní, pak jako laborant ve Fotografii, shodou okolností společně s panem Toužimským, známým autorem snímků ze srpna 1968.

Na co byste ještě upozornil zájemce o tramvaje z připravované výstavy v Severočeském muzeu kromě dobových fotografií?
Snažili jsme se vybrat z dochovaných materiálů to nejzajímavější, a pokud možno i s ohledem na to, aby kromě tramvají byl na snímcích vidět i měnící se Liberec. Návštěvníci ale uvidí pouhý zlomek sbírky. Kromě fotografií na výstavě bude představeno množství dobových dokumentů a artefaktů, jako jsou třeba staniční sloupky nebo modely vozidel. Nejstarší zastávkový sloupek pochází z třicátých let a stál u Průmyslové školy.

Zmínil jste, že jde o zlomek sbírky. Je šance, že zájemci uvidí další věci, jak se vlastně o archiválie staráte?
I díky spolupráci se Severočeským muzeem se podařilo převést tisíce snímků do digitální podoby. Odhaduji, že to je tak čtvrtina naší fotografické sbírky. Další neuvěřitelně náročnou prací je pak zatřídění snímků. Přiřazení popisu se zapsáním lokality, data, typu vozidla a dalších zajímavostí ke každému snímku. Je to doslova mravenčí práce, kterou dělají v muzeu pod vedením Milady Dománkové. Kromě fotografií pak ještě máme různé archiválie a artefakty. Ty jsou schované v dopravním podniku, případně jsou v soukromých sbírkách. Pro řádné setřídění a následné vystavení nám však zatím chybí hlavně prostor a také je to vše časově náročné

Výstava je převážně zaměřená na tramvaje, ale doprava v ní bude zastoupena i autobusy a lanovkou na Ještěd. Vy jste nicméně uhranut zejména tramvajemi. Jak to u vás začalo, proč zrovna tramvaje?
To tramvajové zaměření jsme tak trochu převzali od svých předchůdců. Tramvaje vyjely do ulic města dříve, autobusy až v roce 1927 a jejich masivní rozvoj lze pak sledovat až v šedesátých letech. A ono je to i tím, že tramvaje zanechávají ve městě nesmazatelnou stopu – koleje. Ne nadarmo se říká, že tramvaj je městotvorný prvek a města, která zrušila tramvajovou dopravu, přestala být městem. Nicméně i z těch dávných dob existují záběry s autobusy, i když ne tolik.

V libereckém depu jsou krásné historické tramvaje, rekonstrukce takového vozu je vždycky událostí a mnohaletou zkušeností. Můžou se Liberečáci těšit zase na další historickou tramvaj?
Staráme se nyní už o pět historických tramvají, které mohou občas vozit cestující a nutno přiznat, že nám to ukrajuje z času, který bychom chtěli věnovat novým exponátům. Nicméně bychom chtěli zprovoznit vloni získaný motorový vůz typický pro NDR, o kterém se málo ví, že tento typ byl vyráběn i v Československu. A rozjetý máme i projekt rekonstrukce, nebo spíš stavby repliky, první liberecké tramvaje.

Je něco specifického na tramvajové dopravě v Liberci oproti jiným městům, co si třeba tolik neuvědomujeme? Samozřejmě nepočítám trať mezi Libercem a Jabloncem, to je asi naprostý unikát, ne?
Liberec je posledním úzkorozchodným provozem v Česku a s postupujícími rekonstrukcemi tramvajových tratí tento systém relativně brzy zanikne. Právě meziměstská trať svým charakterem v podobě jednokolejky úzkého rozchodu s výhybnami sem láká zájemce o dopravu doslova z celého světa. Zajišťovali jsme zvláštní jízdy pro výpravy nejen z Evropy, především Německa, ale také z Ameriky, Ruska či Japonska. Zájem je i o zvláštní jízdy s vozy T2R, poslední dva vozy jsou zde v pravidelném osobním provozu už jako jediné na světě. Už o ně projevila zájem Praha či muzeum v Hannoveru. Vypadá to, že tedy sice nezaniknou, ale bude jistě škoda, že nezůstanou v Liberci. To už by asi bylo nad síly našeho spolku dobrovolníků.

Jak se vám líbí design nových tramvají, které jezdí už i v Liberci?
V Liberci stále převládají tramvaje vycházející z typové řady T3, kterým nadčasově vtiskl tvář známý architekt Kardaus a myslím si, že ani liberecké barvy těmto vozům neuškodily. Přesto by si město zasloužilo ve spojení s rekonstrukcemi tratí více tramvají nové generace. Ale je to hlavně o penězích, o podpoře veřejné dopravy jako takové a možná i trochu o dosavadní situaci na českém trhu s tramvajovými vozy.

V minulosti se několikrát diskutovalo o dalších tramvajových tratích v Liberci, mělo to své opodstatnění? Vidíte nějakou možnost změny v tomhle směru v budoucnu?
Určitě. Připravuje se sice prodloužení tratě v Jablonci nad Nisou a nová trasa na rochlické sídliště. Bohužel jsou nové tratě ovlivněny zase penězi a nezanedbatelná je i skutečnost, že jejich výstavba přesahuje jedno volební období a často výměna politické garnitury s sebou přináší i jiné představy. Podpora, jakou má veřejná doprava v zahraničí, jako třeba ve Francii, Španělsku, Anglii či Norsku, je v porovnání se situací u nás neporovnatelná.

V současnosti probíhá rekonstrukce tramvajové trati v Liberci, co přinese nového?
Rekonstrukce úseku mezi Fügnerkou a Šaldovým náměstím je vyvolaná především technickým stavem kolejiště, na kterém se negativně podepsala silná automobilová doprava. Oprava přinese snížení hlučnosti, komfortní vybavení zastávek. A z našeho pohledu je úžasné, že se zde vybuduje kolejiště v podobě splítky, tedy i s úzkým rozchodem kolejí pro historické tramvaje. Považuji to za takový dárek u příležitosti 120 let tramvají. A snad ne ani tak jako dárek pro nás, pro fandy, ale pro Liberečáky a návštěvníky města pod Ještědem.

Autor: Luděk Lukuvka

18.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Teplárna v Jablonci n. N.

Úspora až osm tisíc ročně na domácnost. Jablonec obnovil tepelnou soustavu

Největší lyžařská událost letní sezony se uskutečnila 18. června v Jablonci nad Nisou. U vodní nádrže Mšeno se konal recesistický závod v běhu na lyžích Prasoloppet - Prasův běh 2017.
39

OBRAZEM: Prasoloppet opět nezklamal, závod byl plný recese i sportovních úspěchů

Řidič smykem naboural do náklaďáku, který tam neměl co dělat

Rychnov – Příliš rychlé osobní auto vyjelo do protisměru a narazilo do nákladního vozu. Řidič utrpěl zranění.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Školní i předškolní děti vyzkoušejí, jaké to je hrát fotbal

Železný Brod – Předškoláky a školáky čeká malý turnaj. Budou se hledat nové fotbalové naděje.

Stezkou k Zrcadlové koze opět volně projedete

Turnov – Sesuté kamení už bylo odstraněno, potenciálně nestabilní úseky byly zabezpečeny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies