Odrůdám angreštu citlivým na hnědé padlí angreštu je třeba věnovat větší pozornost. Všechny konce výhonů napadené padlím odstraníme až do zdravých částí. Hloubku zkrácení volíme podle délky a tloušťky jednotlivých výhonů, čím kratší a slabší je výhon, tím více ho seřízneme a naopak.

Po zimním udržovacím nebo mírně zmlazovacím řezu jako nejstarší zůstávají v korunce pětileté větve, tím dochází k postupné obnově odplozených větví. Dalším požadavkem při řezu je, abychom měli snadný přístup do korunky při sklizni.

Ochrana stromů před mrazem

Chráníme kmeny vyšších tvarů stromů před mrazivými deskami, jsou způsobeny prudkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí při vyjasnění. K nátěru kmenů se osvědčilo vápenné mléko. Funkci odrazu světla a snížení teplotních rozdílů splní i bílý chránič z umělé hmoty nebo dřevěné desky umístěné před kmeny z jižní strany.

- V měsíci únoru je na našem území v nadmořské výšce 400 metrů průměrná teplota kolem 1,3 °C. Zvyšují se teploty mezi dnem a nocí. Průměrná teplota na povrchu půdy v nížinách a středních polohách je asi -1 °C, ve 20 centimetrech již -2 °C, v 60 cm je teplota již nad nulou 1 °C a ve 100 cm 2,5 °C.

- Průměrné srážky jsou 35 milimetrů ve 400 metrech nad mořem a v 800 m n. m. již více než 60 milimetrů.

Většina druhů vrby se snadno množí řízky, které můžeme řezat do konce února. Z dobře vyzrálých jednoletých výhonů připravíme řízky dlouhé 20 až 40 centimetrů. Na horním konci uděláme rovný řez, na spodním šikmý pod očkem. Zakořeňujeme v hlubší nádobě v písčitém substrátu, který udržujeme stále přiměřeně vlhký. Řízky zapichujeme tak, aby alespoň jeden pupen zůstal nad povrchem substrátu. Do léta zakoření a na podzim je můžeme zasadit na trvalé stanoviště.

Kočičky, květy vrby, jsou první jarní pastvou pro včely a čmeláky. Ze samičích květů sbírají nektar, ze samčích pyl. Do malých zahrad a předzahrádek se hodí převislá vrba. Řez hned po odkvětu udržuje vrbu v dobré formě a podporuje růst nových silných výhonů bohatých na květy.

Sadba a klíčení

Předpěstováním nové sadby květin a zeleniny začíná nová vegetace. Mladé rostliny si můžeme vypěstovat sami nebo si je později koupit. Úspěch při pěstování závisí na vytvoření vhodných podmínek pro klíčení a počáteční růst. Při klíčení je důležitá správná teplota, která se sice podle druhů liší, ale většinou se pohybuje v rozpětí 20 až 24 °C. Po vyklíčení nároky některých rostlin na teplotu klesají a zvyšují se rozdíly mezi druhy.

Salát a košťáloviny dobře rostou při teplotě 15 °C, plodová zelenina potřebuje alespoň 20 °C, všechny druhy bez rozdílu však potřebují dostatek světla. Pokud se jim ho nedostává, jsou tenké a slabé, často se za světlem naklánějí. Důležitá je také stálá přiměřená vlhkost zeminy, kterou dobře udržuje průsvitný kryt nad výsevnou nádobou, stačí i plastový sáček. Vzcházení samozřejmě ovlivní i kvalita osiva, samozřejmostí by měla být i čistota používaných nádob a kvalitní substrát.

Péče o trávník

Pokud trávník právě leží pod sněhovou pokrývkou, máte po starostech. Vaší jedinou prací bude nechodit po něm. To dodržujte i v případě, že je pokryt jen tenoučkou vrstvou sněhu, nebo dokonce jen jinovatkou. I když jako takový přežije i krutou zimu, jednotlivá stébla velmi trpí. Ušlapáváním je zatlačíte do jakési ledové kapsy, v níž nemají šanci dýchat. A to je nejlepší cesta, jak se dopracujeme k plísni sněžné. Raději nevstupujeme ani na promáčený trávník. Pokud je teplá zima nebo sníh už roztál, můžeme koncem února pomoci svému trávníku tím, že aplikujeme přípravek na likvidaci mechu. Odumřelý mech později z trávníku důkladně vyhrabeme.

Důležitý je postřik

Ve druhé polovině února (ve vyšších polohách většinou déle), je čas na první předjarní postřik všech stromů a keřů přípravky Kuprikol nebo Champion v koncentraci 0,6 % v době, kdy se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny na broskvoních. Bývá to obyčejně v době, kdy na lískových keřích jehnědy uvolňují pyl. Tento postřik je účinný proti kadeřavosti broskvoní a suché skvrnitosti listů peckovin, dále působí proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi a houbami, čímž omezíme výskyt korových nekróz. U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti švestek, dále též klejotokovému usychání větví, částečně omezuje i vznik monilióz a mrtvice u meruněk.

Postřik děláme až tehdy, když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7 °C.

Zpracoval Petr Kumšta