VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce začaly. Známe kromě pomlázky jejich symboliku?

Liberec - Co se děje v kostelech na Zelený čtvrtek, Velký pátek či Bílou sobotu? Co symbolizuje kříž na čele věřících a proč si lidé pletou Popeleční a Škaredou středu?

13.4.2017
SDÍLEJ:

Velikonoce. Ilustrační snímek.Foto: DENÍK/ Jan Vraný

Kdy vlastně začínají Velikonoce? Pro řadu lidí mimo církevní společenství letos poprvé už na Velký pátek, kdy poslanci tento den poprvé po šedesáti letech, prohlásili tento den za státní svátek. Pro věřící ale začínají už po západu slunce na Zelený čtvrtek.

PROČ JE ČTVRTEK ZELENÝ

Jeho název je podle některých výkladů zkomoleninou německého Greindonnerstag, v překladu lkavý čtvrtek. Věřící si připomínají poslední večeři Páně, kdy se Ježíš před ukřižováním naposledy sešel se svými učedníky k poslední večeři a poté se společně odebrali do Getsemanské zahrady. „Ta se v některých kostelích, včetně toho našeho, znázorňuje alespoň symbolicky," vysvětlil správce libereckého arciděkanství a farář kostela sv. Antonína Velikého v Liberci, Radek Jurnečka.

V tento den také naposledy odbijí kostelní zvony. Pak se ztiší. Podle okřídleného úsloví „odletí do Říma" a rozezní se až večer na Bílou sobotu. „Na Zelený čtvrtek slaví společenství věřících slavnostní bohoslužbu a lidé zůstávají do pozdních hodin, aby se společně modlili," připomněl farář. Podle něj bude největší liberecký kostel ve čtvrtek i v pátek otevřen všem k večerním modlitbám a ztišení se až do 22.00 hodiny. Někde se připomíná i to, že Kristus před poslední večeří omyl učedníkům nohy. V symbolické rovině je myje farář dvanácti mužům, kteří se této úlohy zhostí. V minulosti to připomínal třeba v hejnické bazilice páter Miloš Raban, ale i jablonecký děkan Oldřich Kolář.

VELKÁ NOC

Velký pátek je pro věřící křesťany hlavním dnem. Dnem smutku, kdy si celá západní, křesťanská civilizace připomíná umučení Krista na kříži. Šlo o obzvlášť trýznivý trest smrti, k němuž byli ve své době odsuzováni nejtěžší zločinci. Ježíšova vina tkvěla podle soudu v tom, že se stal samozvaným králem… Co na tom, že šlo o krále nejbídnějších, nejubožejších, který hlásal evangelium lásky ve smyslu člověka k člověku. Evangelium respektu k druhému a odpuštění sobě i druhým, protože vina tíží obě strany.

„V kostelích se tento den ukazuje nejsvětější svátost oltářní. Na znamení smutku se pozhasínají svíce, nezní zvony, ztemní se celá atmosféra, čtou se také Pašije, příběh o ukřižování a smrti Ježíše Krista," přiblížil farář Radek Jurnečka. Na závěr modliteb se v kostelech opět symbolicky odhalí Boží hrob.

Bílá sobota je dnem, kdy se nechávají v kostelech pokřtít lidé, kteří se k tomu rozhodli až v dospělém věku. Předchází tomu roční příprava, kdy lidé docházejí za duchovním, aby si ujasnili smysl a význam tohoto kroku. Věřící, kteří už pokřtěni jsou, se na Bílou sobotu zase v kostelech scházejí k obnově křestních závazků. Kdo by ale očekával, že bude kostel v tento den praskat ve švech, by byl překvapen. „K obnovení slibu se schází jen asi kolem 150 lidí. Vůbec se to nedá srovnat s tím, jak je kostel plný na Velikonoční neděli," prozradil farář.

Bílá sobota končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie. Začíná Velká noc. Nejtajemnější a nejsvatější období celého církevního roku, k níž se pojí i řada lidových pověr. V tento den také končí postní období, které začíná tzv. Popeleční středou. Tu si někdy lidé pletou se středou škaredou, která už je součástí velikonočního týdne. V církevním smyslu ovšem na rozdíl od středy Popeleční nemá žádnou symboliku a její název se vžil z lidového prostředí. V tento den hospodyně smýčily před nadcházejícími svátky.

Na Velikonoční neděli lidé zamíří do kostelů s plnými koši. V nich mají nejen mazance, ale třeba i klobásy, uzené nebo láhev slivovice, aby se pokrmům žehnalo. „U nás na Moravě je to běžné a dobré zvyky se mají šířit i do zdejších končin," usmívá se farář Jurnečka. Tyto pokrmy by měly být součástí svátečního stolu. „Jde o to, aby slavnost pokračovala i doma, v rodinách," zdůrazňuje farář. Žehnání pokrmů je symbolikou hojnosti. V tom se pojí křesťanské s pohanskými oslavami. Zmrtvýchvstání i obnova všeho živého v přírodě.

Autor: Jana Švecová

13.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před státním zámkem Sychrov se sešli američtí veteráni.
23

OBRAZEM: Historické "ameriky" obsadily Sychrov

Jablonec - Příbram 2:4.
20

Jablonec selhal, od Příbrami dostal čtyři góly. Opět jí pomáhá zachránit ligu

Stožáry skrz Lužické hory nechtějí

Českolipsko –  Chystaná stavba vedení vysokého napětí na stožárech v dlouhém koridoru přes Českolipsko do Varnsdorfu opět hýbe severem Čech.

Do Kostelní ulice v Liberci se vrátila tržnice, která tam kdysi bývala

Liberec - Koláče, které lákají k nakousnutí, domácí limonády, zmrzliny, marmelády, med přímo od včelaře, poctivý tvaroh, ale také čerstvé ryby, sýry, sazenice nebo květiny.

Městské policii chybí peníze i lidé. Jak nalákat mladé muže?

Turnov - /ROZHOVOR/ Lidé chtějí vidět své strážníky v ulicích. Město ale musí sáhnout do své kasy a její velitel sehnat způsobilé mladíky. Obojí ale nebude jednoduché. Nikde. Ani v Turnově.

Společně oživí slávu Lužických hor

Liberecký kraj - Po šesti stech milionech let, kdy přírodní vlivy formovaly oblast Lužických hor, nadešel čas posunout je dál. Alespoň tedy z hlediska popularity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies