Každé postižení, ať tělesné, či smyslové, staví před člověka bariéry. Nikde ale není psáno, že překonávat nachystané nástrahy je zbytečné.

Jablonecká pobočka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých připravuje pro své členy program šitý na míru.

Její předsedkyně Jana Boudová je také zrakově postižená: „Celý život jsem dělala skleněné figurky. Mám špatné prostorové vidění, onemocnění se jmenuje pigmentová degenerace sítnice. V zaměstnání jsem zjistila, že nevidím do stran nebo tam, kam šlapu. A s takovým problémem nebylo v mé profesi pokračovat. Mohla bych přijít k úrazu. Zpočátku jsem tomu sice nepřikláněla pozornost. Až když se objevily první problémy," vysvětlila, co jí vlastně přivedlo do organizace pro nevidomé a slabozraké.

Lékaři poradí

Informace o službách této organizace mohou lidé získat v ordinaci odborných lékařů nebo na internetových stránkách magistrátu města Jablonce. Hlavním cílem je, aby občané se svým handicapem nezůstávali sami. Aby přišli mezi lidi se stejným osudem. Často poznají, že jsou na tom ostatní hůř než oni a mají naopak sílu jim pomoci, byť třeba jen svou přítomností a slovem.

„Začala jsem se zajímat o svoji chorobu. Lékaři stanovili ortel, že je neléčitelná. Moje profese pro mne skončila. Řešením byla rekvalifikace. Udělala jsem si keramický kurz a začala se zajímat o sociálně právní poradenství pro zrakově postižené," pokračovala ve svém příběhu předsedkyně pobočky v Jablonci.

Organizace nabízí bohatý program. Prvním impulsem ale musí být zájem člověka. Do nabídky patří právní poradenství, půjčování CD s mluveným slovem, každoroční ozdravný pobyt v lázních nebo rekondiční pobyty či návštěva kulturních akcí nebo solné jeskyně, nechybějí ani zájezdy i pro dříve narozené a méně pohyblivé, upřesnila vedoucí pobočky.

Život nekončí

„Cílem setkávání je nebýt sám, vyhnout se stresovým situacím a nemyslet si, že život naším postižením končí," zdůraznila Jana Boudová. Velkou podporu mají na radnici.

Obracejí se na Jitku Šorfovou. „Ona je zlatý člověk. Vždycky umí poradit. Škoda jen, že do našeho kolektivu přichází více žen. Muži raději zůstávají sami," poznamenala Boudová.

Autor: Dagmar Březinová