Rozsudek zatím není pravomocný.

Příšnější rozsudek

V Rumburku zavraždil 28. června 2014 odpoledne kolem třetí hodiny sedmadvacetiletou ženu. Recidivista Strelecký za vraždu a znásilnění mohl být odsouzen až na 20 let vězení. Takový trest požadovala státní zástupkyně Zdeňka Chromá. Trestní senát vynesl ještě přísnější rozsudek. Více o rozsudku čtěte zde: 22 let vězení za smrt mladé ženy. Vraha Streleckého usvědčil vzorek DNA

Předseda trestního senátu ústeckého krajského soudu Jiří Bednář, když odsouzený, vězeňská stráž a veřejnost odešli, začal uklízet: Soudní spisy spojené s případem dosahují na výšku téměř metr.

Požádali jsme při té příležitosti soudce Jiřího Bednáře o bližší vysvětlení, proč se rumburský vrah setkal v soudní síni s výjimečným trestem.
Bednář: Jde o trest výjimečný, ale ne zcela výjimečný. Dvacet dva let, ne doživotí. Musím přiznat, že jsem přemýšlel i o této variantě, ale tento trest je podle mého mínění v souladu s chováním odsouzeného muže i s posudky soudních znalců.

Co se stalo, je prokázané?
V odůvodnění rozsudku jsem uvedl, že soud má za prokázané, co se událo. Vycházeli jsme především z výpovědi obžalovaného, kterou učinil na závěr přípravného řízení. Jako jediná se tato výpověď přesně vyjadřuje k průběhu události. Ostatní důkazy její pravdivost potvrzují. Naproti tomu soud nepřihlíží k prověrce výpovědi podezřelého na místě činu, neboť námitky obhajoby, že nešlo o neodkladný ani neopakovatelný úkon, soud shledal důvodnými. Prověrka výpovědi podezřelého probíhala za situace, kdy nic nebránilo zahájení trestního stíhání, a nešlo proto o neodkladný úkon.

Co je v tomto procesu nezpochybnitelné?
Z doznání obžalovaného, výpovědí svědků a znaleckých posudků je zřejmé, že Strelecký v úmyslu dosáhnout pohlavního styku s obětí musel překonat její odpor. Svalil ji na zem, a aby nekřičela o pomoc a nekladla odpor, zacpal jí rukou ústa a současně ji rdousil. V průběhu rdoušení obžalovaný sám vnímal, že obrana poškozené slábne, až její tělo zůstalo bezvládné. Využil toho ke znásilnění a pokračoval ve rdoušení, aby zamezil jejímu odporu. Přitom si musel být vědom, s ohledem na intenzitu rdoušení, že jeho jednání může vést ke smrti, což se také stalo. Tento skutkový děj je prokazován zejména doznáním obžalovaného, který takto celou situaci popsal.

Je zde otázka motivu? Ženu nejprve napadl, a teprve poté jej situace sexuálně vzrušila a rozhodl se proto ženu znásilnit? To sám řekl.
Také ale uvádí, že si na podrobnosti nepamatuje, neboť byl pod vlivem pervitinu. Věnujme se proto nejprve drogové historii: Je sice pravda, že tato jeho výpověď o ovlivnění pervitinem je ojedinělá, ale není v rozporu s žádným z provedených důkazů. Naopak, odpovídá jeho dosavadní minulosti. Skutečnost, že tuto okolnost tajil před lékařem, ke kterému docházel kvůli nařízené ochranné léčbě, je pochopitelná a logická. Že byl v době činu pod vlivem pervitinu? To nelze hodnotit jako polehčující okolnost. Jako dlouhodobý uživatel si pervitin aplikoval vědomě a uvědomoval si, jaké má na něho účinky.

Původně prý ale nechtěl ženu znásilnit?
Jak jste již připomenul, Strelecký tvrdil, že násilí na ženě nebylo motivováno snahou ji znásilnit. Zpočátku šlo jenom o incident. O znásilnění prý uvažoval až poté, kdy jej celá situace vzrušila. To však není pro právní posouzení věci podstatné. V soudní síni jsem to odůvodnil přesně takto: Ať už rdoušení započal s úmyslem přinutit poškozenou k souloži, nebo tento úmysl pojal až po zahájení rdoušení, je nepochybné, že ve rdoušení pokračoval i poté, co poškozenou svlékal. V tom okamžiku již rdoušení poškozené nemělo, a ani nemohlo mít žádný jiný smysl, než zabránit poškozené v aktivním odporu… jednání obžalovaného spočívající ve rdoušení bylo přímo motivováno snahou usnadnit si (nebo přímo dosáhnout) spáchání jiného trestného činu znásilnění. To zaznělo v soudní síni. Jednou větou řečeno: Musel si být vědom toho, že jeho jednání může vést ke smrti ženy. Když útoku nezanechal ani poté, co poškozená přestala klást odpor, je nepochybné, že byl s takovým následkem svého konání srozuměn.

Jaké byly další důkazy?
Vedle vlastního doznání je usvědčován zejména odbornými vyjádřeními z odvětví genetiky a znaleckým posudkem z oboru soudního lékařství, tedy pitevním protokolem. Nechci zabíhat do podrobností. V soudní síni ale zaznělo, že bezprostředně před smrtí, nebo těsně poté, vykonal pohlavní styk. Byly nalezeny spermie. S ohledem na absenci jakýchkoliv známek obrany je pravděpodobné, že poškozená byla v době pohlavního styku již ve stavu, kdy nemohla klást odpor, tedy byla buď bezvládná v důsledku rdoušení, nebo již byla mrtvá.

Tím se usvědčil, zůstala po něm DNA…
V nalezeného genetického materiálu byl stanoven profil DNA, resp. haplotypy polymorfismů nacházející se na Y chromozomu, tedy mužský profil, který byl později ztotožněn s profilem obžalovaného, s nímž se shodoval ve všech polymorfismech. Nejedná se sice o shodu na úrovni individuální identifikace, neboť všichni muži příbuzní po paternální linii sdílejí stejný haplotyp Y chromozomu. Shodný haplotyp ale mají pouze dva lidé obžalovaný a jeho otec. S ohledem na doznání obžalovaného a další důkazy je nepochybné, kdo je pachatelem.

Byly nalezeny jiné konkrétní stopy?
Na oblečení oběti byly zjištěny pachové stopy ztotožněné s obžalovaným.

Proč trestní senát rozhodl o 22 letech vězení, když státní zástupkyně požadovala trest na horní hranici trestní sazby, tedy do 20 let?
V obžalobě je jednání obžalovaného kvalifikováno jako zločin vraždy v souběhu se zločinem znásilnění. Jenže Strelecký byl již v minulosti trestán pro zvlášť závažný zločin. Proto musel soud zvážit také možnost postupu podle § 59 Trestního zákoníku, tedy mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody.

Co to znamená?
Pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ačkoliv již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, může soud uložit trest v horní polovině trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoně. Její horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká. Nebo možnost nápravy pachatele je ztížena. Zvýšením horní hranice trestní sazby je vězení od 15 let do 26 let a 8 měsíců. Trest by měl být ukládán v horní polovině této sazby.

Strelecký zvlášť závažný zločin již někdy spáchal?
K vraždě došlo ve zkušební době podmíněného propuštění pro jinou závažnou trestnou činnost, která se vyznačovala vysokou agresivitou. U Krajského soudu v Ústí nad Labem byl v lednu 2007 odsouzen za trestný čin loupeže do vězení na šest roků. V březnu 2012 byl podmíněně propuštěn se zkušební dobou do března 2017.

Čeho se dopustil?
Došlo k brutálnímu napadení pětašedesátiletého člověka. Oběť Strelecký opakovaně udeřil značnou silou klackem do obličeje. Brutálním útokem způsobil těžké zranění zlomeniny lebečních kostí, ztrátu oka a další zranění. I toho se dopustil pod vlivem pervitinu. Loni v červnu připravil o život, přitom byl ve zkušební době podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody, uloženého mu za jiný zvlášť závažný zločin. Je zřejmé, že násilí útočníka dále gradovalo. Tato okolnost podstatně zvyšuje závažnost jeho jednání.

Pomohla k vyššímu trestu i negativní prognóza jeho vývoje?
Podle znaleckých posudků z oboru psychiatrie a psychologie je možnost nápravy obžalovaného ztížena.

Co je podle znalců největším problémem?
V odůvodnění rozsudku jsem řekl, že podle znaleckých posudků z odvětví psychiatrie a psychologie je prognóza jeho dalšího vývoje nejistá. Vzhledem k věku již nelze očekávat výraznější změny v jeho osobnostní struktuře charakterizované rysy nevyrovnanosti, dráždivosti, agresivity. Pro příznivější prognózu by byla nezbytná úspěšná sexuologická léčba. Podle znalců je však u něho sexuální deviace celoživotně přítomná. Nelze ji léčbou odstranit. Pouze je možné naučit Střeleckého s touto deviací žít, bude-li v rámci ochranné léčby aktivně spolupracovat. Čili zásadní změny v jeho osobnosti nelze očekávat.

Co Streleckému ještě přitížilo?
Má za sebou začnou část šestiletého trestu odnětí svobody. Ve věznici strávil více než pět let. Ani takto dlouhý trest však nevedl k jeho resocializaci. Ve zkušební době podmíněného propuštění se dopustil znásilnění a vraždy. V odůvodnění rozsudku jsem též uvedl, že jeho nebezpečnost zvyšuje skutečnost, že zneužíval pervitin. Přitom ví, jaký účinek na něj drogy mají. Tyto látky zneužíval i přesto, že mu byla již dříve uložena ochranná ambulantní protitoxikomanická léčba. Sice ji plnil, ale jen formálně.

Proč mu byl uložen souhrnný trest?
V srpnu 2014 byl odsouzen Okresním soudem v Děčíně za úvěrový podvod. Byl mu původně uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců se zkušební dobou do 9. 11. 2015.

Jeho přiznání není polehčující okolností?
Je, ale nelze to přeceňovat. Polehčující okolností je doznání pouze v případě, že obžalovaný takto napomůže objasnění své trestné činnosti. Doznání Streleckého přišlo až v okamžiku, kdy vina pachatele byla prokázána jinými důkazy.

U soudu řekl, že činu lituje…
Nelze u něho shledat ani polehčující okolnost upřímné lítosti. Jak jsem uvedl při odůvodnění rozsudku, po celou dobu trestního řízení neučinil nic, z čeho by bylo možné na lítost usuzovat. Samozřejmě s výjimkou jeho prohlášení při závěrečné řeči. Naproti tomu obžalovanému přitěžuje způsob, jakým se trestného činu dopustil bezdůvodná brutalita, dopustil se více trestných činů, a ještě k tomu ve zkušební době podmíněného propuštění pro jinou závažnou trestnou činnost loupež. Též loupež se rovněž vyznačovala vysokou agresivitou. Tehdy oloupený člověk přišel o oko. Zisk z loupeže představoval mobilní telefon.

Vše, co měl soud k dispozici, bylo velmi znepokojivé. Nebylo od věci přece jenom uvažovat pro tohoto agresora o doživotí?
Výjimečný trest lze uložit pachateli, jehož možnost nápravy je obzvláště ztížena. Jenže obzvláštní ztížení možnosti nápravy znalci neshledali. Připustili možnost nápravy v případě úspěšné sexuologické léčby. Proto jsem v odůvodnění rozsudku uvedl, že soud má možnost nápravy obžalovaného za ztíženou, nikoliv však obzvláště ztíženou. Z tohoto důvodu nakonec soud o uložení výjimečného trestu neuvažoval.