Škodu za několik desítek milionů korun podle obžaloby způsobila státu sedmičlenná skupina z Liberecka. Ta je podezřelá z daňových podvodů. Prodávanou naftu na několika čerpacích stanicích totiž ředila olejem. Včera u Krajského soudu v Liberci pokračovalo již druhé líčení s obviněnými osobami. Do případu jsou zapleteny dvě ženy a pět mužů.Bývalá účetní

Téměř tříhodinové líčení, které proběhlo včera, bylo ve znamení výslechu Jany Huttové, bývalé účetní sedmačtyřicetiletého podnikatele Miroslava Staňka z Dolní Suché na Liberecku. Ten provozoval hned tři čerpací stanice AC Petrol. Jednu měl v Doubské ulici v Liberci, další v Hrádku nad Nisou a třetí ve Smržovce na Jablonecku. Roční obrat této společnosti podle jeho tvrzení byl 330 až 350 milionů korun. Zároveň podotkl, že do dne jeho zadržení, ke kterému došlo 29. června 2011, nedlužily jeho firmy ani korun na daních.

Spolu s ním a Huttovou, která měla na starosti administrativu a objednávání pohonných hmot, je mezi obžalovanými i druhá bývalá účetní Jana Vorasická a také čtyři řidiči cisteren, Aleš Zalabák, Zdeněk Macháček, Rudolf Oppitz a Bohumil Jonák.

Podle iDnes obě ženy vyhotovovaly dodatečné faktury nebo obhospodařovaly fiktivní firmy, do nichž měly ze hraničí mířit oleje. Ty se pak s naftou míchaly v průmyslovém areálu v Ostašovské ulici v Liberci. To, že mířili právě do zdejšího města, potvrdil iDnes po prvním hlavním líčení státní zástupce Martin Tvrdík.

Změny faktur, různé výpovědi

Obžalovaná Huttová změnu faktur v soudní síni přiznala. Uvedla, že jí to nepřišlo divné, když to po ní její nadřízený, obžalovaný Staněk, požadoval. Falšování dokladů ale popřela.

Její včerejší výpověď ale byla plná rozporů s výpovědmi z minulosti. Policistům totiž kdysi při výslechu přiznala, že se na samotném ředění nafty podílela. A to tím, že říkala obviněným řidičům, v jakém poměru mají olej s naftou smíchat. Činila tak ale na pokyn právě Staňka v době, kdy byl delší dobu mimo Českou republiku. Přesněji na území Spojených států amerických.

„Dostala jsem tehdy od něj pokyn, jak se bude olej míchat, do jakých cisteren a kam se to bude následně vozit. Informace jsem následně tlumočila řidičům," zaznělo z její výpovědi, kterou v jednací síni četl soudce Petr Neumann. Osobně se ale ředění nafty nezúčastnila.

Obžalovaná vinu nyní popírá. Včera totiž opakovaně tvrdila, že nikdy řidičům neříkala, že naftu mají míchat. Když ale následně soudce přečetl další její výpověď z minulosti, opět zopakovala stejnou frázi, že po nich nikdy nic takového nechtěla. Soudce ale oponoval tím, že tehdejší výpověď vlastnoručně podepsala. Odpověděla, že to sice podepsala, ale že ji nečetla, nevěděla tak, co tam vyšetřovatelé uvedli.

Chtěla se vykroutit

Pak se ale přiznala, že při prvních výsleších, které na policii a státním zastupitelství absolvovala, řekla cokoliv, aby se z toho, z čeho je podezřelá, zachránila. Nechtěla jít do vězení. Má totiž dvě malé děti. Uvedla, že vyšetřovatelé vedli otázky takovým způsobem, že na ně jen přikyvovala. To ale popřel státní zástupce, který řekl, že výpověď, o které obžalovaná tvrdí, že jen přikyvovala, má pět stránek. Huttová ale i přesto trvala na tom, že byla k výpovědím dotlačena. Jak totiž upřesnila, vyšetřovatelé jí při výslechu 23. února 2012 uvedli, že Miroslav Staněk dělá něco špatně a že pokud chce mít ona statut spolupracujícího obviněného, měla by to celé potvrdit.

„Sdělili, že mi hrozí pět až deset let vězení. Řekla bych jim cokoliv, abych měla polehčující okolnost," upřesnila poté, co v soudní síni popsala, jak ji policisté zadrželi. Odehrálo se to na Šumavě, kde byla s dětmi na dovolené. V šest hodin ráno prý dorazili dva ozbrojení policisté a vyšetřovatelka, před dětmi, se kterými žije sama, jí nasadili pouta a následně ji odvezli do Prahy.

„Byla jsem v tísni, ve strachu a v obavách o děti," upřesnila žena, která i v současné době pracuje na čerpací stanici.

Soudní proces nekončí

Případ, který se včera u soudu řešil podruhé, zdaleka nekončí. V jeho řešení se totiž bude pokračovat nejen dnes, ale i zítra a pravděpodobně i v budoucnu. Je potřeba všechny vyslechnout a přijít na to, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.

K ředění nafty bylo totiž potřeba olej dovážet. Jak iDnes po prvním líčení v tomto případu uvedl, společnosti Miroslav Staněk Autoconnection a Rist ho nakupovaly v Německu a Rakousku a neplatily za něj spotřební ani daň z přidané hodnoty, jelikož na hranicích uváděly, že jej převáží do jiné země. To se ale nestalo a olej končil na Liberecku.