INDEX DENÍKUpohledem kraje



Jen podle 18,7 procent panelistů Deníku z Libereckého kraje je vláda schopna postarat se o obranyschopnost naší země. O opaku je přesvědčeno  81,3 procent dotázaných. Odpovídalo 38 lidí.

Liberečtí specialisté zahajují průzkum a zkoumají aktuální radiační situaci. I když jde o cvičení, vše vypadá, jako kdyby šlo o skutečnou aktivaci pohotovostních složek.

Na určenou trasu měření vyjíždí i Státní ústav radiační ochrany. Posádka vozu po celou dobu nepřetržitě monitoruje míru radiace a získaná data předává dále ke zpracování.

Ve speciálním voze mají liberečtí chemici k dispozici několik přístrojů na radiační a chemický průzkum, jeden z nich je zapůjčený právě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Přístroj měří celou trasu, poté se data stažená z přístroje odesílají dozorčímu," vysvětluje jeden z vojáků.

Liberečtí chemici drží hotovost pro Temelín a Dukovany, sklady jaderného odpadu, úložiště vyhořelého paliva, zdravotnická zařízení, výzkumné a školní reaktory a také při přírodních katastrofách, kdyby se do vzduchu dostala radiace. Nácvik byl ukončen v odpoledních hodinách a míra odezvy, profesionality a především pak rychlosti aktivace dokázala špičkovou, profesionální práci všech zapojených složek.

„Nácvik byl skvěle koordinován, během celého dne nenastala žádná komplikace a celkově mohu poděkovat všem zapojeným složkám za výbornou spolupráci," zhodnotil  nadporučík Jiří Komárek.

Mnohonárodní síly

Ilustrační fotoZdroj: DeníkJen pět dnů po cvičném poplachu odstartovalo zvláštní nařízení Armády ČR další cvičnou aktivaci. Tentokrát zesílené protichemické roty Sil velmi rychlé reakce NATO.  Právě čeští chemici stojí letos v čele mnohonárodní protichemické jednotky NATO. „Skoro dvě stě vojáků muselo přerušit svůj víkendový program a hlásit se v kasárnách," popsal cvičení mluvčí 31. pluku radiační a chemické ochrany, kapitán Jakub Šimíček. Jádro jednotky tvoří liberečtí chemici, kteří jsou posíleni o vojáky ze 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích, 14. pluku logistické podpory v Pardubicích, 15. ženijního pluku v Bechyni a Centra operačně taktických systémů velení a řízení z Lipníku nad Bečvou. Úkol splnili na jedničku, což ocenil i velitel pozemních sil AČR generálmajor Štefan Kaleta.

Liberečtí chemici však nezahálejí ani v době míru. Ve spolupráci s policií, hasiči a záchranáři pomáhají například při živelných katastrofách. Příkladem byly nedávné povodně, kdy armáda vyslala na pomoc jak muže, tak těžkou techniku, ale třeba i zdravotníky.

ANKETA: Zaručují vládní opatření dostatečnou obranyschopnost?

Michael CanovZdroj: archiv DeníkuMichael Canov
senátor a starosta Chrastavy, 56 let
V žádném případě. Naopak se obávám, že naše země vůbec není obranyschopná. Jako zásadní a potřebné řešení vidím zvýšení výdajů na obranu ve výši 2 % (tak, jak jsme teoreticky povinni dle NATO, ale nedodržujeme tento požadavek).

František GáborZdroj: archiv DeníkuFrantišek Gábor
válečný veterán, člen zastupitelstva SM Liberec, 47 let
Pokud jde o naši bezpečnost v oblasti ohrožení terorismem, zde se jedná
především o práci tajných služeb. Osobně si myslím, že dělají dobrou práci.
Naproti tomu Armáda České republiky  potřebuje navýšit finanční prostředky
na slibované 2 % HDP. Tyto peníze se musí naučit resort obrany efektivně a
smysluplně čerpat. Každá zbraň je dobrá pouze tak, jak je dobrý voják, který ji ovládá. Armáda si musí uvědomit, že dobrý voják je stejně důležitý, jako kvalitní výzbroj, výstroj a vybavení. Protože jenom s dobrými vojáky budeme mít armádu odvážnou a připravenou k boji.

Ladislav SmejkalZdroj: DeníkLadislav Smejkal
historik Vlastivědného muzea a galerie Česká Lípa, 70 let
Peníze mohou zaručit po zuby vyzbrojenou brannou moc, ale ta vůbec nemusí být úspěšná, když chybí odhodlání vlast bránit a panuje nedůvěra mezi spojenci. Vzájemnému vědomí odpovědnosti za domov a svět je třeba věnovat nejvíce pozornosti.

Miloš KrčmářZdroj: archiv DeníkuMiloš Krčmář
ředitel Národního památkového ústavu, úop Liberec, Jablonec nad Nisou, 45 let
V současné době vládní opatření nejsou dostatečná pro naši obranyschopnost. Výdaje na obranu jsou dlouhodobě nižší než je potřeba a armáda disponuje sice kvalitními jednotkami, ale pouze se specifickou účinností v rámci NATO.