Před dvanácti lety přišel automobilový nadšenec a milovník veteránů Svatopluk Holata s nápadem prezentovat historii automobilismu formou ankety Dědeček automobil. Teď by na ni chtěl navázat projektem muzea autoveteránů.

Zahrnout by měla výstavní plochu, kde by se prezentovala jak historie automobilového průmyslu, tak i prostory pro pořádání autosalonů, parkoviště pro návštěvníky a případně domy pro zaměstnance. Areál by podle Holaty měl navázat na rodný dům vratislavického rodáka, konstruktéra Ferdinanda Porscheho, který teď prochází rekonstrukcí, a zasahovat až k vratislavickému pivovaru, kde by se propojil se stávající expozici Milana Bumby.

Autor záměru argumentuje tím, že i když je v Liberci velká koncentrace automobilových výrobců a také historicky je na co navazovat, není tu ani moderní výstaviště, ani další místo uceleně mapující historii tohoto odvětví. „Na našem území byla zhruba stovka producentů dopravních prostředků, 70 jednostopých a 30 dvoustopých," připomíná Holata a dodává, že Liberec si už v příštím roce připomene 110 let od založení automobilky RAF (Reichenberger Automobil Fabrik) baronem Leopoldem Liebiegem, potomkem slavného továrníka.

OD HASIČŮ KE HŘBITOVU

Obří muzeum by mělo podle záměru vyrůst na kopci nad hasičskou zbrojnicí a areál by mělo uzavírat obří parkoviště u zdejšího hřbitova. Podle Holaty by mělo jít o největší automobilovou expozici v České republice, kde by se namísto Brna měly pořádat i významné autosalony. „Brněnské výstaviště má 90 let a pro dnešní potřeby je už zastaralé. Není tu žádné výstaviště typu Norimberk, Essen či Stuttgart," argumentuje Holata, který se svým záměrem už řadu let obíhá i jednotlivé členy vlády.

„To místo je ideální. Je přesně mezi Libercem a Jabloncem, nedaleko rodiště Porscheho, navíc v blízkosti dvouproudé silnice, po níž by se sem dobře dostávali návštěvníci od Prahy, z Polska i Německa," shrnuje další důvody.

VRATISLAVICE TO VIDÍ SKEPTICKY

Už před třemi lety přišel Holata s urbanistickou studií za tehdejším vedení Vratislavic. Podle jeho slov se ale od té doby nic neděje. Tvrdí, že v té době měl zpracovanou nejen urbanistickou studii, ale také plnou moc od Porsche Immobilien k jednání o koupi pozemků. „Pan Holata za námi skutečně byl před nějakými třemi lety, svůj projekt nám představil, tehdy šlo o nějakých 100 tisíc metrů čtverečných, kde by kromě muzea vyrostly i panelové domy pro zaměstnance koncernu, ale kromě plánů neměl nic jiného. Ani studie ani případné finanční krytí," říká starosta Vratislavic Lukáš Pohanka.

Tato podmínka byla podle zápisu i součástí usnesení, které přijala obecní rada, jako podklad pro další možné jednání s případným investorem.

„Víme o projektu už dvanáct let, ale zatím se to ze strany zájemce nikam neposunulo. Nemáme žádné reálné podklady, na základě kterých by se mohlo o něčem jednat," přidává se místostarosta Vratislavic Jiří Mejsnar a dodává: „Pokud by tu něco reálného, v rozumné míře mělo vzniknout, určitě bychom se tomu nebránili."

„Je otázka, zda by se tak obrovský projekt ve Vratislavicích vůbec uživil," doplňuje Pohanka, podle kterého jde spíš o vizi a projekt snů než reálný záměr . Zmíněné pozemky jsou ve vlastnictví Vratislavic, které tu v případě zájmu chtějí uvažovat o výstavbě rodinných domků. „Je to obecní pozemek a rozhodně na něm nechceme žádné obří parkoviště. Pokud bude zájem a tlak lidí na to, bydlet ve Vratislavicích, budeme tu podporovat rodinou výstavbu," potvrdil.

FINANCE Z EU?

Svatopluk Holata zatím disponuje jen nákresem urbanistické studie. Finanční krytí je podle něj záležitostí evropských fondů a soukromých investorů, s nimiž jedná, a které zatím nechce jmenovat. Logicky se nabízí spoluúčast mladoboleslavské Škodovky, která ve Vratislavicích koupila a opravuje rodný dům slavného konstruktéra s kontroverzní minulostí.

Mluvčí koncernu Škoda Auto Vítězslav Kodym však na dotaz Deníku popřel, že by se na projektu chtěli nějakým způsobem podílet. „Nejde o projekt koncernu a nepředpokládáme tedy, že bychom na tomto privátním projektu jakkoliv participovali," řekl.

Podle krajské radní pro oblast cestovního ruchu Hany Maierové není v tuto chvíli reálné ani čerpání evropských fondů. „Žádosti o peníze z Evropské unie na muzea musí být podány nejpozději do letošního července, v tuto chvíli by už musel být minimálně hotový projekt," vysvětluje radní, podle které není reálné čerpání peněz na nové projekty tohoto typu ani v budoucnu. „Většina peněz z příslušného programu půjde spíše na opravu historických památek, v prvé řadě památek UNESCO," dodává.

„Každý projekt, který by přispěl k propagaci kraje, určitě vítám, ale přiznám se, že spíš bych se přikláněla když se tímto směrem rozšíří už stávající muzea, která se technikou zabývají," dodává s tím, že by v tomto směru spíš přivítala spolupráci jednotlivých subjektů, než ohromující plány, které by pro okolní expozice byly spíš konkurencí.

Stejného názoru je i Šárka Prachařová ze vzdělávací a poradenské společnosti AABYSS, která pomáhala s propagací projektu Dědeček automobil. „Mám nadšence, kteří se snaží propagovat historii automobilismu ráda, jen tak se něco zajímavého v regionu děje, ale vidím to jako trochu megalomanské. Nevím, zda Liberec není na podobný záměr přeci jen trochu malý," obává se.

VÍCE TECHNIKY, ALE…

Tradiční propagace automobilového průmyslu v Liberci v současné době živí podstatnou část obyvatel, je podle ní ale v každém případě důležitá. A to nejen z pohledu historie. „Určitě je tu co ukazovat, nejde jen o montovny. Například v Densu se naši lidé podílejí na vývoji a testování," zmiňuje Prachařová jeden z mnoha příkladů.

Jako mnohem reálnější, než budovat obří projekt na zelené louce by však viděla postupné rozšiřování stávajícího Technického muzea v areálu bývalých LVT. „Je to atraktivní oblast kolem Masarykovy třídy, kam návštěvníci Liberce proudí. Postupná rekonstrukce by z areálu jednou mohla vybudovat dokonalou expozici, která by lidi seznámila nejen s historií, ale mohla se pochlubit i současností. A dětem a budoucím studentům tak třeba nahradit i chybějící dílny ve školách," dodává.