Komise hodnotila farmy přihlášené do soutěže v pěti kritériích, jimiž jsou celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj a zapojení rodiny.

Pro farmu Filoun není takové ocenění prvním v pořadí. „Před pěti lety jsme získali ocenění Nejlepší ekologický zemědělec roku, které pravidelně uděluje Svaz ekologických zemědělců,“ konstatoval Šourek.

Ekologická farma Filoun vznikla v roce 1991 a od té doby se neustále rozrůstá. „Po roce jsme se rozhodli vybudovat mlékárnu, jelikož nám odběratelé neplatili. Postupně jsme dobudovávali další věci, začali jsme řezat dřevo, zprovoznili jsme penzion,“ řekl Šourek, který plánuje navýšení produkce a výrobků z mléka.

I Farma Filoun má problémy zvládat rostoucí zájem o bioprodukty. Josef Šourek varuje případné další zákazníky ovlivněné informacemi z novin. „Stává se, že když se objevíme někde v médiích, přijede druhý den třeba deset zájemců o výrobky. Bohužel, v současné době jsme plně vytíženi a žádné výrobky ani nemůžeme na místě prodávat. Lidé pak třeba i nadávají,“ upozornil Šourek.
Další významnou ekologickou farmou je Kozí farma, která je součástí Výletního areálu Pěnčín. Kromě koz pěstují například ovce.

Téma Deníků: Biománie v Česku. Zemědělci nestačí pěstovat

Ekologické výrobky jsou čím dál víc v módě. Experti navíc tvrdí: Jejich cena půjde dolů, spotřeba naopak stoupne.

Biovýrobky jdou na českém trhu na odbyt. Povědomí, že ekologické potraviny jsou příliš drahé a není o ně zájem, už dávno neplatí.
„Ekozemědělci už teď nestačí uspokojit poptávku na trhu. Není tedy pravda, že by se neuživili. Dobře se ekozemědělstvím živí už teď a dá se očekávat ještě příznivější vývoj,“ řekl Jan Záhorka, tajemník Agrární komory. Ekovýrobků je na českých pultech celá řada. Konkurují jim ale i produkty, které se hojně dovážejí z blízké i daleké ciziny.

„Poptávka spotřebitelů po biopotravinách je vyšší než nabídka, na druhou stranu roste v současné době počet výrobců biopotravin, proto předpokládáme, že podíl českých biopotravin na trhu se bude zvyšovat,“ uvedl Petr Vorlíček, mluvčí ministerstva zemědělství.

„Nelze jednoznačně odpovědět, zda jsou levnější české nebo zahraniční výrobky. Záleží na dané komoditě a na množství, ve kterém je tato komodita na trhu dostupná. Obecně lze říci, že žádné dramatické rozdíly mezi cenou české a zahraniční biopotraviny v dané komoditě nejsou,“ upozornil Vorlíček.
Zájem o biopotraviny mají především mladí lidé, kteří všeobecně rádi přijímají západní trendy. Starší generace není zatím příliš zvyklá biovýrobky kupovat. „Mladí lidé kupují biopotraviny, protože chtějí kvalitní potraviny hlavně pro svoje malé děti,“ doplnil Jan Záhorka.

Lidé, kteří biovýrobky nekupují, mají za to, že ekologické potraviny jsou příliš drahé. Podle mluvčích českých obchodních řetězců u nás stále přetrvává trend nakupovat podle ceny, ne podle kvality. I pro tyto spotřebitele se ale blýská na lepší časy. Biovýrobky totiž časem znatelně zlevní.

„Biovýrobky jsou už dnes velmi v módě a budou stále víc. Naše republika se časem vyrovná úrovni zemí západní Evropy a prodej biopotravin se zvýší. Bude jich více, ekozemědělců bude více, to znamená, že mezi nimi bude daleko větší konkurence,“ řekla Deníku ekonomka Markéta Šichtářová. Spolu s tím, jak roste životní úroveň obyvatel Česka a zvyšuje se hrubý domácí produkt, rostou i jiné hodnoty. Lidé budou mít časem více peněz a budou je investovat do luxusu. Tím mohou být v očích spotřebitelů právě i ekologické potraviny.

„Objemově sice spotřebují jídla stejně, ale peníze budou investovat do jeho vyšší kvality. Podle předpokladů prodej bioproduktů poroste. Biovýrobky jsou módním trendem, který bude do budoucna ještě sílit,“ dodala Markéta Šichtářová.

Levné jogurty

A kolik české ekovýrobky stojí? Cena záleží především na tom, v jakém množství se produkují. Nejdostupnější české biopotraviny jsou biojogurty a biomléko. Cena biojogurtu je již srovnatelná s cenou konvenčního jogurtu, litr biomléka je zhruba o tři koruny dražší než konvenční mléko. Malé cenové rozdíly jsou např. u biosýrů. Obecně se ale biopotraviny o 20 až 40 procent prodraží. Některé komodity dokonce o sto i více procent. Např. kuřecí maso, kterého se zatím produkuje v biokvalitě málo.