VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České sklářství se znovu dostává na výsluní

Jablonec nad Nisou –  České sklářství překonalo nejhorší krizi a nyní s opatrným optimismem vzhlíží kupředu. Vypovídá o tom i název sympozia Sklářské svítání, které se včera uskutečnilo v samotném srdci sklářské a bižuterní výroby v Jablonci nad Nisou.

31.5.2012
SDÍLEJ:

ČESKÉ SKLÁŘSTVÍ není na útlumu. Zájem je o české technologie, technologie, ale také český průmyslový design. Pro české pivovary navrhuje například světoznámý návrhář Rony Plesl. Foto: Archiv

Sešli se na něm zástupci České sklářské společnosti, Svazu výrobců skla a bižuterie, sklářských firem, ale i středního i vysokého školství, které připravuje budoucí skláře a to jak designéry, tak především technology. „Pokud se technologické obory vymažou z rejstříku středního školství, bude to znamenat nenahraditelnou ztrátu pro české sklářství," zaznělo mimo jiné na setkání, které ve spolupráci s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou připravil Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

„Cílem tohoto setkání je podpora a propagace odvětví, které se odrazilo ode dna, a to jak z pohledu objemu výroby, tak i počtu zaměstnanců," prozradil v úvodu  tiskový mluvčí Svazu Milan Mostýn. Podle něj podíl průmyslové výroby tvoří 30 procent hrubého domácího produktu a právě sklářská výroba na tom má nezanedbatelný podíl.  Jen v loňském roce zaměstnávalo odvětví 14 500 lidí a tržby sklářských podniků vzrostly o 4 procenta.

Problémem podle něj zůstává jednostranné a poněkud zkreslené vnímání tohoto průmyslového oboru.

„Veřejnost vnímá české sklářství jako tradiční rukodělnou výrobu, jejíž objem kvůli konkurenci klesá. Je ale potřeba vědět, že ruční sklářská produkce je jen pomyslnou třešinkou na dortu. Křišťálové sklo je jen jedna výseč českého sklářství, mnohem důležitější  jsou inovační technologie, vývoj a výzkum. Jen tak může sklářství čelit konkurenci a obstát na trhu," zdůraznil zástupce Svazu průmyslu a dopravy.

Za zlomová léta českého sklářství označil poněkud překvapivě roky 2008 a 2009. „Dopad krize byl pro sklářský průmysl drastický. Firmy to ale naučilo přemýšlet důsledně manažersky. A to samé teď požadují od vlády a politiků. Naučily se být vůči státní správě mnohem kritičtější," zdůraznil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy.

Krize není vynález současnosti

Vlny průmyslové krize a konjuktury ovšem nejsou rozhodně záležitostí posledních dvaceti let, jak jsme si po desítkách let zdánlivé stability socialistické výroby a následných hospodářských otřesů po roce 89 navykli vnímat.

Jak ve svém příspěvku zdůraznil Petr Nový z Muzea skla bižuterie v Jablonci nad Nisou – sklářský a bižuterní průmysl nejen na severu Čech provázelo střídání tučných a hubených let od samých počátků výroby.

A není potřeba vracet se do 18. a 19. století. Stačí připomenout začátek minulého století.  Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišla nejprve v polovině dvacátých let poválečná hospodářská konjunktura. Tu ale vzápětí vystřídala všeobecná krize na počátku let třicátých, která přinesla hluboký propad sklářského a bižuterního podnikání.

Všeobecná hospodářská stagnace byla na Jablonecku ještě prohloubena specifickými obtížemi místního průmyslu – módními cykly a růstem zahraniční konkurence.

I v těchto podmínkách ale schopní manažeři dokázali dobrými nápady nejen udržet výrobu a pracovní místa, ale ještě proniknout na světový trh, jak o tom svědčí aktuální výstava jabloneckého muzea věnovaná fenoménu 30. let – umělecké krystalerii.

Nedostatek odborníků

Vraťme se ale k dnešku. Podle tajemnice Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Magdy Purkrábkové pozvolna roste  objem sklářské výroby, zejména obalového skla a skleněných vláken, ale i produkce užitkového skla a bižuterie.

Zatímco v této oblasti se bilance sklářských firem začíná vylepšovat, obor usilovně zápolí s jiným problémem, a tím je nedostatek odborníků. „Je těžké nalákat ke studiu mladé lidi, když téměř v každé rodině se najde jeden nezaměstnaný sklář," popsal těžkou situaci odborných sklářských škol Martin Hlubuček ze Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Navíc doslova kolabuje učňovské sklářství. „Na vině je i ohodnocení sklářů, není divu, že ti šikovní odcházejí do zahraničí, například Itálie či Francie," popsal situaci zástupce středního sklářského školství.

Jediná cesta je pro něj bližší sepětí uměleckých škol a sklářských firem, pro něž by se studenti měli stát zdrojem nových nápadů a inovačních řešení.
A to jak v oblasti designu, tak zejména nových technologií .

„To je to, kvůli čemu školy tohoto typu před více než sto lety vlastně vznikaly. A firmy by měly jak dětem, které se rozhodují o své budoucí profesi, tak i jejich rodičům dát jasně najevo, že potřebují absolventy," podtrhl.

Promovaní inženýři

To samé platí i v oborech, které vychovávají technology sklářských oborů. Ať už jde o Technickou univerzitu v Liberci a její Katedru sklářských strojů a robotiky, tak pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou. V obou případech se studenti nemusí bát o svou perspektivu. Na obou  se totiž důsledně věnují nejen výuce oborů, ale především vědeckému výzkumu a vývoji nových technologií. Tedy tomu, co dává sklářskému průmyslu zelenou.

I když i pražská VŠCHT staví na více než dvě stě let staré tradici (obor technologie skla se na tehdejší pražské polytechnice otevřel už v roce 1807), dnes tu myslí především na budoucnost. Ve výzkumných programech se zaměřují nejen na matematické modelování sklářských pecí špičkových parametrů, ale i nejnovější technologie.

„Jedná se například o vývoj iontově vodivých skel, skel pro optické vlnovody či skla pro kosmický výzkum," zmínil děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Aleš Helebrant.

Na liberecké univerzitě zase jako na jediném odborném pracovišti u nás pracují na výzkumu tvarování skloviny. A drahý výzkum, na nějž školy čerpají dotace rozhodně není pouze akademickou záležitostí, ale jde ruku v ruce s potřebami průmyslu.

„Ve sklářství existují zajímavé a lukrativní obory, máme slušnou vědeckou základnu, ale potřebujeme, aby zástupci průmyslu jasně řekli: Absolventy těchto škol potřebujeme," zdůraznil profesor Aleš Helebrant.

Dobrý příklad z Preciosy

Takový signál začala vysílat jablonecká Preciosa. Ta už před pěti lety vyhlásila první ročník soutěže Mistr křišťálu. Z původně regionální záležitosti se stala respektovaná celostátní soutěž pro absolventy středních i vysokých odborných škol a firmě se  to vyplatilo. Mezi vítězi jednotlivých kol našla perspektivní zaměstnance a absolventi zase žádoucí uplatnění. Nově Preciosa vyhlásila soutěž také pro mladé technology a konstruktéry.

Ve stopách jablonecké firmy jdou ale i další podniky. „Například společnost Becherovka vsadila na návrhy studentů a není bez zajímavosti, že soutěž vyhrála právě absolventka železnobrodské školy Veronika Černá," zmínil úspěchy absolventů zdejších škol Milan Hlaveš z Uměleckoprůmyslového muzea.

Sklo pro Bentley

Stranou nezůstávají ale ani technické firmy zabývající se sklářskou výrobou. A když už byla řeč o technologických školách, není od věci zmínit, alespoň jeden příklad technické výroby, kde dobří technologové jistě najdou kvalitní uplatnění.

Jde o výrobu optického skla, kterým se zabývá jablonecká firma EcoGlass, jejichž produkce míří mimo jiné i do světoznámých automobilek.
Tam používají speciálně zpracované sklo na designové palubní desky u vyšší třídy aut.

A například designové  reflektory luxusních vozů Bentley tvoří právě soustava osmi skleněných čoček z Jablonce.

Autor: Jana Švecová

31.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČARODĚJNICE V MÍRNÉM PŘEDSTIHU dorazily už ve čtvrtek do lučanského útulku Dášenka. Jedna z nich, Martina Hanušová, se řádně rozhlíží, kam poletí. A její sestra Dagmar Kubištová se tomu směje. Obě si vyzloušely i levitaci.
AKTUALIZOVÁNO
8

Čarodějnice již dorazily do lučanského útulku a další tipy, kam na "čarodky"

Pořadatelé doufají, že rekonstrukce bitvy na Valdštejnských slavnostech neztratí nic ze svého kouzla.

Nařízení EU komplikuje historické bitvy

Silnice kolem Souše je znovu průjezdná

Desná v Jizerských horách - Smědava Silnice II/290, vedoucí z Hejnic do Desné kolem vodní nádrže Souš, bude po zimní přestávce znovu průjezdná. Tento úsek je otevřený od dnešního rána.

Usměvavé stařenky se rozzářily i v maskách... v nemocnici slavili čarodějnice

Turnov - Jestliže retro MDŽ na Oddělení následné péče v turnovské nemocnici, která patří pro Krajskou nemocnici Liberec, vzbudilo ohlas, pak z oslavy čarodějnic byli všichni klienti přímo nadšení.

Kam za fotbalem v Libereckém kraji

Liberecký kraj - Podpořte své favority. Nabízíme přehled fotbalových utkání.

Neschopnost ministrů dopravy zbrzdila výstavbu silnic v kraji o roky

Liberecký kraj - /HLASUJTE/ Stavba silnic v kraji vázne. Nejvíce je to znát na Českolipsku, které čeká na obchvat, a také u spojení mezi Libercem a Hradcem Králové, které se vleče už celé roky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies