VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chybí nám pokora a rituály

Jablonec n. N. - Slavnost Božího těla už potřetí přilákala desítky věřících i přihlížejících k silnému prožitku.

7.6.2010 3
SDÍLEJ:

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Jablonec nad Nisou.Foto: DENÍK/ Lenka Střihavková

Je nedělní dopoledne, počasí jako vymalované. Ve zcela zaplněném jabloneckém kostele Nejsvětějšího srdce Páně končí pravidelná nedělní bohoslužba a začíná slavnost Božího těla. Hned po Velikonocích, kdy věřící oslavují Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a Vánocích, kdy si lidé v celém křesťanském světě připomínají jeho narození, je to jeden z nejvýznamnějších svátků církevního roku.

A troufám si říct, že také jeden z nejkrásnějších. Tři venkovní oltáře instalované pro tuto jedinečnou chvíli podél kostelní zdi jsou už slavnostně vyzdobené.
Základ tvoří oltářní obrazy z depozitáře. Procesí, v jehož čele kráčí děkan římskokatolické farnosti v Jablonci nad Nisou Oldřich Kolář, ministranti – mladí muži i docela malí kluci a farníci nesoucí baldachýn, se vydávají k prvnímu z nich. Lidé, mezi nimiž poznávám řadu jabloneckých osobností, zpívají obřadní písně z církevních zpěvníku.

Ani ne tříletá Martinka Frumarová se ujala role družičky a z košíku sype okvětní lístky, jak se na družičku sluší a patří. Pak si košík hodí přes rameno a na chvíli si nedbajíc, že je od hlavy po paty v bílém lehá na zem, aby vzápětí pokračovala ve své důležité úloze.

Rodina, počítač a pletací dráty

Za zpěvu se blížíme k prvnímu oltáři, zasvěcenému rodině. Všudypřítomné květiny doplňují hračky, slabikář… Nechybí tu ani nádobí, které symbolizuje, že rodina by se měla scházet u stolu. „Milá církevní rodino,“ oslovuje pan děkan přítomné s upřímnou vroucností. V promluvě připomíná, že fungující rodina je skutečně to nejpodstatnější. „Je–li zdravá rodina a šťastné děti, odrazí se to i ve společnosti a naopak“, promlouvá. Připomíná, že právě vědomí vyšší autority je důležité, ocitne–li se člověk po rozpadu rodiny v těžkostech.

„Jsou chvíle, kdy je člověk strašně, strašně sám. Tehdy cítíme, že si sami lidsky nevystačíme,“ vybírám z jeho slov.

Další oltář , i předměty – míče, klávesnice počítače a dokonce vysokoškolská skripta – připomínají, že se jedná o zastavení a přímluvu za mladé lidi vstupující do života a teenagery.

Právě zmíněná počítačová klávesnice inspiruje děkana Koláře ke slovům o vnitřní svobodě člověka a varování před různými typy závislostí, které mladé lidi mohou ohrožovat „Jen bez závislosti je člověk skutečně vnitřně svobodný a může svůj, někdy i těžký život, prožívat radostně,“ připomíná děkan Oldřich Kolář.

Nezahánějme děti nikdy do kouta

Znovu se vrací k motivu rodiny, v níž často usedají izolovaně k počítači nejen už nejmenší děti, ale i tatínkové, od nichž často směrem k potomkům zazní slovo: „Neruš!“ Do rodiny se vnáší osamělost, varuje. Zazní modlitba a pak se průvod opět po lístcích růží od malé družičky vydává k třetímu, poslednímu oltáři. Ten vyzdobily jablonecké seniorky. Nechybí tu hůlka, brýle i košík s pletením. „Hurá, dostanu ponožky“, kvitoval při výzdobě mladý pastorační asistent děkanství Radúz Drozen, v jehož režii celá organizačně náročná slavnost bezchybně probíhá.

U třetího zastavení připomíná děkan Kolář prostými, civilními slovy, jak jsou staří lidé pro společnost i rodinu důležití. „Často od nich slýchám větu: Co tady ještě dělám? Dokud nás tu Pánbůh nechá, jistě ví proč,“ připomíná to, co si často sami neuvědomujeme. Stejně jako fakt, jak jsou prarodiče důležití, aby vnukům třeba na vlastním příběhu připomněli historii rodu nebo sdělili to, co děti většinou nechtějí slyšet od vlastních rodičů.

Procesí a s ním i slavnost Božího těla, která se v Jablonci uskutečnila v novodobých dějinách teprve potřetí, končí, lidé se rozcházejí a já se dívám do jejich tváří.
Na věřící je česká společnost, zvláště pak v příhraničních oblastech, zvyklá dívat se tak trochu skrze prsty. Fanatismus? Nesmysl. Ten byste našli spíš na předvolebních mítincích nebo fotbalových utkáních. V očích se neobjevuje ani nadšené či zklamané hodnocení jako po silném kulturním zážitku. Vidím jen tichý, slavnostní výraz a ve tváři vnitřní klid. Přesně to, co tahle rychlostí a ekonomickým tlakem zmítaná společnost hledá paradoxně buď v adrenalinovém opojení extrémních sportů, nebo – a to častěji – v ordinacích psychologů. Přitom stačí tak málo – nezanevřívat na rodinné či společenské rituály a cítit pokoru před vyšším uspořádáním, ať už jej nazýváme jakkoliv.

Poznámka pod čarou…

Možná, že právě ke katolickým rituálům nemají Češi vzhledem k historickému vývoji a násilné katolizaci českých zemí po Bílé hoře ten nejvřelejší vztah. Přesto mi v hlavě uvízla nádherná charakteristika doby „Temna“. „Byla to doba, kdy se i nejchudší a nevzdělaní lidé jednou týdně ocitli tváří v tvář nejkrásnější architektuře, prohlíželi si krásné obrazy a vyslechli si slova univerzitně vzdělaného člověka.“
Jak často se to přihodí nám, „moderním a osvíceným“?

CO JE BOŽÍ TĚLO

Slavnost Těla a Krve Páně

Pohyblivý svátek, který se světí devět týdnů po Velikonocích.

Rozšířen byl především ve 14. století, kdy zlidověl a byl také spojován s modlitbami za pěkné počasí a dobrou úrodu.

U nás se slavil ještě po 2. světové válce. Za totality byl postupně vytlačen z veřejných prostranství. V Jablonci nad Nisou se poprvé znovu odehrál
v roce 2008.

Autor: Jana Švecová

7.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Václav Helšus, herec a dramatik libereckého Divadla F. X. Šaldy

„Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna" říká herec Václav Helšus

Ilustrační foto

Hnojte popelem

Zdrogovaný řidič ujížděl před policisty

Jablonec n. N., Liberec – V honičku se změnila běžná policejní kontrola v liberecké ulici Františkovská. Řidič skončil i s Audi A3 na střeše. Jablonečan měl platný zákaz řízení motorových vozidel a pozitivní test na drogy.

Město pod Ještědem umí přilákat filmaře

Liberec – Zájem filmových tvůrců o Liberec roste. Potvrzením tohoto faktu je i čerstvé a oficiální uznání, že je městem přátelským k filmařům. Zdejší filmová kancelář uspěla v celostátní konkurenci a dostala prestižní ocenění Film Friendly.

AKTUALIZOVÁNO

Čarodějnice již dorazily do lučanského útulku a další tipy, kam na "čarodky"

Jablonecko - /GALERIE, PŘEHLED/ Čarodějnice s mírným předstihem dorazily už ve čtvrtek do lučanského útulku Dášenka. Většina se jich bude pálit v neděli, proto přinášíme přehled akcí na Jablonecku a Semilsku. Půjdete s přáteli, s rodinou, s dětmi někam na „čarodky"? Nezapomeňte s sebou fotoaparát. Připravíme spolu unikátní galerii. Snímky pošlete na adresu jablonecky@denik.cz

Nařízení EU komplikuje historické bitvy

Frýdlant – Ke střelbě připravit – pal! Rekonstrukce historické bitvy je jedním z taháků Valdštejnských slavností ve Frýdlantě. Zatímco letošní bitva proběhne k plné spokojenosti návštěvníků, o další ročníky už povedou pořadatelé také bitvu, jenže papírovou.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies