Počátek nového roku přinesl do severních Čech další pozitivní zprávu o výskytu velkých šelem. Po nových nálezech, svědčících o rozmnožování vlčí smečky na Doksku, totiž ochranáři získali fotodokumentaci, která poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt rysa ostrovida v Jizerských horách. Jde o první takové obrázky rysa na české straně.

„Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz pokud se podaří najít vzorky trusu," sdělil Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc.

Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského národního parku.

Postupné zabydlování

Fotografie tohoto plachého zvířete byly pořízeny v půlce prosince. Od té doby se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo. „Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti," řekl Jiří Hušek, ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V minulosti se už na naší straně hor stopy rysa objevily. Dokonce mělo dojít i k jeho pozorování, ale skutečný snímek potvrzující jeho pohyb zde se objevil až nyní. Zda se mu domovem stane obtížně přístupná skalnatá příroda Jizerskohorských bučin, se teprve uvidí.

Stopy rysa se objevily i v minulém roce, když je zveřejnili polští ochránci. „Bylo to minulý rok. I mě se poštěstilo si stopy rysa prohlédnout," pochlubil se Jan Kopp z Jizerky. Podařilo se mu je najít při svých procházkách se sněžnicemi. Podle něj chodí z polské strany kolem Smrku do Jizerskohorských bučin. Na živo ovšem zvíře nikdy nespatřil.

Před pěti lety přinesli fotografie o rysovi také pracovníci Národního parku České Švýcarsko. „Od té doby výskyt rysa potvrzený nemáme. Občas dostaneme hlášení třeba o stopách, které by mohly být rysa, odpovídají velikostí a nemají typické znaky psích stop, jako jsou drápy. Bohužel k těmto hlášením nebyla obrazová dokumentace, takže není možné říct, že se opravdu jednalo o rysí stopy. V žádném případě ale není možné vyloučit, že rys Českým Švýcarskem občas projde, případně, že zde je," informoval mluvčí parku Tomáš Salov.

Stopovat rysy je možné především v zimě, poslední zimy chudé na sníh proto nebyly pro pozorování nejvhodnější. I to může být podle Salova jedním z důvodů, proč se podařilo v Českém Švýcarsku potvrdit výskyt rysa naposledy před pěti lety.

První snímky z fotopastí na české straně Jizerských hor nejsou příliš kvalitní. Je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách.

„Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu v Jizerských horách, které praskají ve švech pod náporem návštěvníků v zimě i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá divočina Jizerskohorských bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá takřka 30 čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů," sdělil Jiří Hušek, ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V severních Čechách byli rysi vyhubení v průběhu 18. století.