Kliknutím zvětšítePotvrdil to i kastelán zámku a místostarosta obce Sychrov, památkář a historik Miloš Kadlec. „Přímé doklady o tom nemáme, ale pamětní kniha se letmo zmiňuje o dodržování slovanských tradic. Když Rohanové koupili v roce 1820 panství, uvítali je místní ukázkami místních folklorních zvyků, což se novým majitelům velice líbilo. Proto se domnívám, že i dožínky tu měly svou tradici. Oni se vůbec k českým lidem velmi přikláněli. Důkazem jsou buď práce tady na Sychrově, které zadávali výlučně místním řemeslníkům, tak i podpora českých rodin, které někoho ztratily v prusko-rakouské válce. Existuje o tom řada písemných dokladů a myslím, že na to mělo velký vliv právě první uvítání českými zvyky," říká.
Rohanové přišli z Francie, probíhá i tam něco obdobného, jako jsou u nás Dožínky?
Uvádí se, že dožínky byly v předkřesťanské době spojeny s Polabskými Slovany, ale myslím si, že oslava konce hospodářského roku, úroda i v příštím roce dobrá, probíhá v nějaké formě, ať už je to vinobraní, dočesná nebo třeba „dokopná“ u brambor napříč všemi kulturami.
Co se v okolí Sychrova za Rohanů pěstovalo?
Tak samozřejmě to byly obilniny, ale pěstovaly se tu také brambory a řepa. A samozřejmě to byly i sady, pěstování jablek, které je pro tuto oblast typické.
Kdysi jste prozradil, že Rohanové měli vlastní hospodářství, na kterém musely pracovat i jejich princezny…
Ano, přímo v areálu zámku byl statek, který zásoboval zámeckou kuchyni a každé dítě mělo na starosti nějaký úsek. Třeba princezna Margareta mi vyprávěla, že se starala o evidenci mléka. Když svůj úkol dobře splnily, dostaly žetonek, který pak mohly u zámeckého šéfkuchaře pana Jelena vyměnit za nějakou sladkost, když je pak honila mlsná. Třeba za trochu marmelády nebo kakao…
Jak byly tehdy staré?
Rohanské děti byly k práci vedeny odmala, ale od takových 7 let měly své povinnosti už přesně dané
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
