VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Flašinetáři všech zemí se už po sedmé spojí v Liberci

Liberec - Kolovrátky všech velikostí, druhů i barev. A také národností se představí začátkem srpna pod Ještědem. Na setkání flašinetářů míří lidé z celého světa. A právě v nedaleké Chrastavě se kdysi vyráběly.

16.7.2016
SDÍLEJ:

Setkání flašinetářů v Brně.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

O prázdninách to zní už několik let v centru Liberce jako na pouti. Ale té z časů dávno minulých. Mohou za to kolovrátky či flašinety, které rozezní náměstí před libereckou radnicí a přilehlé ulice. Na setkání flašinetářů, u jehož zrodu stál před šesti lety Jiří Volný ze Severočeského muzea v Liberci a Markéta Stengl, se sjíždějí milovníci této zábavy a majitelé historických strojů doslova z celého světa. Letos jich má dorazit na šedesát. „Budou mezi nimi i dvě Japonky," pyšní se zakladatel tradice i sdružení Pianola Jiří Volný. „Flašinetáři dorazí také z Francie, Německa, Polska nebo třeba Slovinska," doplňuje ředitel libereckého muzea Jiří Křížek.

NA NÁMĚSTÍ, V KINĚ I KOSTELE

Flašinetáři se do Liberce sjedou 10. srpna a návštěvníky čeká program plný hudby i zajímavostí.

Kromě živé produkce si mohou vyslechnout přednášky o nezvyklém hudebním nástroji, který se do Evropy rozšířil z východní Asie v 18. století. S flašinetáři se dokonce setkáte v lanovce na Ještěd, v nejstarším libereckém kině nebo kostele.

PŘIPOJÍ SE I MUZEUM

Součástí dvoudenní akce bude i výstava historických pohlednic v Severočeském muzeu, kde můžete ostatně vidět i samostatnou expozici asi sedmdesáti hracích strojů. Většinu tvoří tzv. automatofony, ale je tu i jeden flašinet. Devadesát let starý unikát přivezl Němec, původem z Jablonce. „Jeho tatínek s ním prý hrál v Německu ochotnické divadlo. Je to velká vzácnost a ten pán tvrdil, že právě u nás bude flašinetu dobře," pyšní se ředitel Křížek. „Hrací stroje mají své příznivce. Někteří jedou i přes půl Evropy, aby naši sbírku viděli," dodává.

TOČIT SE MUSÍ S CITEM

Flašinety sloužily v 19. století hlavně válečným vysloužilcům, veteránům. Třeba takovým, které známe ze Svěrákova filmu. Obsluha stroje je prý docela jednoduchá. „Princip stroje je založen na automatu, takže v podstatě na něm může hrát i hluchý nebo člověk s jednou rukou," vysvětluje Křížek, který sám hru na flašinet ovládá.

Podle něj spíš záleží na kondici stroje než hráče. „Otáčením kliky do stroje pumpujete vzduch. Pokud má vadné nebo špatně těsnící měchy, musíte točit jak vrtule," směje se. Háklivé jsou flašinety i na počasí. „Skříňky jsou ze dřeva, kůže a papíru, takže ani slunce ani déšť jim příliš nesvědčí," říká. Lehké není ani takový stroj získat. „Jejich cena se pohybuje v řádech desítek tisíc, začíná tak na padesáti tisících," dodává ředitel.

Flašinet přišel z Asie a vyráběl se v Chrastavě

Flašinet pochází z východní Asie. Do Evropy se rozšířil v první polovině 18. století a stal se oblíbenou zábavou vyšší společenské vrstvy. V 19. století se vyráběly flašinety přenosné a nástroj zlidověl.

K nejznámějším výrobcům u nás patřila firma Augustina Riemera z Chrastavy, který stroje vyvážel do celého světa, včetně Ameriky. Vyráběly se ale také v Pekařově na Šumpersku a Praze.

Koncem 19. a počátkem 20. století mnohdy přenosný flašinet sloužil jako trafika. Vojenští vysloužilci a hlavně invalidé si tímto způsobem vydělávali na živobytí. Flašinetáři obcházeli nejen poutě a lidové zábavy, ale byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za drobné, jejich produkce nebyla považována za žebrotu.

Hrály se většinou tzv. kramářské písně, nadanější flašinetáři doprovázeli svou hru zpěvem, jejich oblíbená témata byly písně náboženské a písničky podávající svědectví o požárech, povodních, nešťastných láskách, vraždách apod.

Podnikavější produkci oživili cvičenou opičkou nebo papouškem. Flašinet vytlačil z ulic a hospod dosud oblíbenou niněru. Flašinet jsou zjednodušeně řečeno malé varhany s řadou vyladěných retných nebo jazýčkových píšťal a s měchem se stlačeným vzduchem. Klika otáčí válcem opatřeným kolíčky, které otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch. Válec, někdy nemá výstupky ale dírky, je výměnný a pro každou skladbu jiný.

Autor: Jana Švecová

16.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Domy na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci 21. srpna 1968 v okamžiku, kdy do nich najel okupační tank.
84

1968: Na pohřbu obětí „bratrské“ pomoci mluvil Havel i Tříska

Jan Sedlák přemýšlí nad tou nejlepší odpovědí.

O starém vděku a náhle padlé víře

Tah na Prahu v pátek zbrzdila nehoda

Liberecký kraj – „Na Paceřáku ve směru na Prahu je doprava svedená do jednoho pruhu.“ Taková byla situace v pátek před polednem ve stoupání před odbočkou na Sychrov.

OBRAZEM: Hasiči slaňovali a policisté chytali zloděje

Albrechtice v Jizerských horách - Přehraniční setkání složek Integrovaného záchranného systému (IZS) byl strhující přehlídkou zásahů.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Smolař Trávník v nastavení zazdil penaltu a Jablonec dál čeká na první výhru

Jablonec n. N. /FOTOGALERIE/ – Smůla se jim lepí na kopačky. Jablonečtí fotbalisté znovu ztratili dobře rozehraný zápas a ani na čtvrtý pokus se nedočkali prvního ligového vítězství v sezoně. V nedělním divokém utkání s Duklou jim nestačilo ani dvougólové vedení a doma jen remizovali 2:2.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení