Jak už Deník před časem informoval, rozšíření těžby v Polsku rovná se úbytek pitné vody v Čechách, stejně jako v německé Žitavě.

„Je prokázáno, že důl negativně ovlivňuje spodní vody na Frýdlantsku i odtokové poměry malých toků. Proto jsme spolu se Severočeskou vodárenskou společností nechali zpracovat dvě studie jednu pro Hrádecko a Chrastavsko a jednu pro Frýdlantsko. Bohužel, studie potvrdila to, co jsme předpokládali, že prohlubování dolu Turów je alfou a omegou života na Frýdlantsku, pokud jde o zásobování vodou. V tom nejhorším slova smyslu by bylo nutné přivést na Frýdlantsko vodu až z druhé strany Jizerských hor, protože tady by prostě nebyla," vysvětluje ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.

Černá budoucnost

„Běžte se podívat tamhle na kopec, malé potůčky jsou tam vyschlé už teď a rozhodně to není letošním horkým létem, jsou suché už dlouho," ukazují lidé v Horním Vítkově směrem k Lysému vrchu. Pod ním se na dohled rozkládá měsíční krajina Turówa. „Těží se tam to nejhorší, nejméně kvalitní hnědé uhlí plné síry. Bohužel, lidé si ho přesto kupují, protože je levné. Jenže pak se tady všude valí z komínů žlutý, hustý dým, takže je to zátěž i pro ovzduší. Problém je, že s polskou stranou se nedá příliš jednat, obávám se, že jsme v tomhle úplně bezmocní," říká starosta Chrastavy Michael Canov.

To potvrzuje i ředitel Olyšar. „Je veliký problém získat z polské strany nějaké relevantní informace o plánovaném rozšiřování. Proto i ty studie musely vycházet z údajů, které máme k dispozici. Mluví se o tom, že důl by se měl nejen rozšířit směrem k Václavicím a Hrádecku, ale hlavně jít do hloubky až o 80 metrů." Už teď je přitom dno dolu pod hladinou moře.

Prognózy pro Frýdlantsko a Hrádecko nejsou nijak příznivé. V méně hrozivé variantě počítá studie s tím, že dojde k výpadku zdrojů pitné vody v obcích, které jsou v těsné blízkosti povrchového dolu. Tedy v Dětřichově, Kunraticích, Heřmanicích, Višňové a v Černousích. Podle propočtů by se tam měla za 20 let ztratit voda ze studní i ze tří vrtů, které teď využívá Frýdlantská vodárenská společnost. „Voda by se pak brala z Frýdlantu. Bylo by nutné také doplnit vodojemy pro zásobu vody na Údolí a v Libverdě a připojení vodovodu Bulovka a Dětřichov na úpravnu vody Frýdlant," vyjmenovává Olyšar.

Josefův Důl a Souš

Druhá, horší varianta pak řeší situaci, kdy rozsah důlní činnosti může připravit o vodu i Habartice, Pertoltice a západní část Bulovky Arnoltice a také Frýdlant. „V tom případě by se muselo celé Frýdlantsko napojit na přehrady Josefův Důl a Souš v Jizerských horách. To už se ale bavíme o částkách, které přesahují jeden a půl miliardy korun, protože kromě přivaděčů by se musela řešit i otázka likvidace odpadních vod. I ta první, mírnější varianta, není levná. Počítá s investicemi ve výši 600 milionů korun bez DPH," vypočítává ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.

Jenže ani přivedení vody z přehrad v Jizerských horách není jen tak. „Ani jedna přehrada nás dnes sama neutáhne, to je tak veliký zásah, že se musí přepočítat a předělat celá soustava vodárenství Jizerských hor. I s ohledem na to, aby se zase na oplátku nezhoršily dodávky pro oblast Jablonce a Liberce," dodal Olyšar.

Musí pomoci stát

Podle starosty Frýdlantu a předsedy Mikroregionu Frýdlantsko Dana Ramzera jsou výsledky studie hrozivé. „Závěry studie nelze brát na lehkou váhu. Problémy s vodou kvůli těžbě jsou tu už teď a je potřeba s ohledem na rozšíření dolu něco dělat. Teď budeme investovat do rekonstrukce úpravny pitné vody v Bílém Potoce, ta ale stačí pokrýt současný stav. Na to, aby se z ní odebíralo dvakrát větší množství vody, nemá ten zdroj kapacitu," uvedl Ramzer.

Na zafinancování potřebných opatření ale nemají obce, kraj ani Frýdlantská vodárenská společnost peníze. „To jsou tak veliké objemy peněz, na které nikdo z nás nedosáhne," říká hejtman Martin Půta. „Odpovědnost je jasná, polský stát musí byt připraven financovat opatření, která sníží dopady těžby, včetně ohrožení pitné vody. Právě dnes o tom budeme jednat se starosty a zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství," dodal.

Podle něj je nutné, aby si stát uvědomil, že zdejší obce jsou na tom kvůli těžbě v Polsku podobně jako ty v okolí Litvínova a Mostu. „Chceme pro obce vyjednat i kompenzace, kvalita života se tam v důsledku Turówa do budoucna zhorší," zmínil i krajský radní pro životní prostředí Josef Jadrný.

Rozšíření se těžko zabrání

Obce i kraj chtějí vyvolat i jednání na mezinárodní úrovni. Proti rozšíření dolu je totiž i německá Žitava. „Trochu se ale obávám, že to bude boj s větrnými mlýny. I když jsme ve společné Evropě, tak je dost těžké, aby jeden stát zakázal tomu druhému,co má na svém území dělat či nedělat," míní starosta Chrastavy Canov.

Jestli se neochota k jednání změní po obměně vedení elektrárny není zatím jasné. Nový ředitel Turówa Piotr Frąszczak byl jmenován teprve minulý týden.

Povrchový důl Turów zabírá nyní plochu 45 kilometrů čtverečních. Poláci ho ale chtějí rozšířit a hlavně prohloubit. Zásoby hnědého uhlí jsou tam takové, že se dá bez problémů těžit do roku 2044. A ležet ladem ho Poláci určitě nechtějí nechat. I proto se tam teď staví nový blok elektrárny, který má nahradit tři zastaralé bloky. Modernizace má být hotová do konce roku 2019. Nový blok má elektřinou z hnědého uhlí zásobovat jeden milion polských domácností.

„Je vidět, že staví ve dne v noci. Už od Liberce je večer vidět světelný smog z osvětlení na stavbě. Někdy je zalitá září půlka oblohy," říká obyvatel Liberce Roman Hrdý.