Bude to už skoro rok, co Rada města schválila první legální sprejovací plochy ve městě. Jednalo se o dlouhou zeď podél ulice Harrachovská u OBI, dále takzvanou Myší díru spojující ulice U Nisy a Na Vršku a opěrnou zeď podél ulice Polní. Nyní k nim přibudou další dvě stěny u jablonecké přehrady.

„Povolené plochy využívají sprejeři pro svou tvorbu, aniž by museli své návrhy nechávat předem na magistrátě schvalovat. Jedinou podmínkou je, že motiv nebude mít rasistický podtext a nebude obsahovat vulgarismy," vysvětlil náměstek primátora Pavel Svoboda hlavní podmínky, které si město kladlo.

Legální plochy jsou označeny štítkem

Na jablonecký magistrát od dubna loňského roku, kdy fakticky začaly tři schválené plochy pro legální graffiti fungovat, nepřišly žádné negativní ohlasy veřejnosti. „V případě, že by nastaly, máme kontaktní osobu, Ondřeje Beneše, pro sjednávání nápravy. Skutečnost je však opačná. I sami sprejeři byli překvapení kladnou odezvou Jablonečanů," říká vedoucí humanitního odboru Miroslava Rýžaková.

A právě Ondřej Beneš požádal město o povolení užívat další dvě plochy. „Tentokrát vytipoval tenisové zdi ve Mšeně, které nevypadají vůbec dobře," konstatuje Rýžaková s tím, že i tato místa budou stejně jako ta už schválená označená štítkem s nápisem: Toto je legální plocha pro umělecké graffiti, statutární město Jablonec n. N. a platí stejná pravidla pro jejich užívání.

Díky stěnám není graffiti na obtíž

„Tyhle stěny jsem vybral hlavně proto, že byly nejvíce zaneřáděné, ale vlastně proti těm čmáranicím nic nemám. Neodmyslitelně to ke graffiti kultuře patří a díky podpisu tento fenomén vznikl. Jsem si ale vědom, že stále většina nezasažených lidí to nikdy nepochopí. Obzvlášť, když se „tagy" vyskytují někde v jejich okolí. Například na fasádě domů nebo dveří. Chci to špatné podvědomí většiny obyvatel trochu změnit," řekl hlavní iniciátor legálních ploch Ondřej Beneš.

Tím, že se stěny zlegalizují, je podle něj mnohem větší šance, že graffiti nebudou tolik na obtíž. Alespoň na vybraných plochách, který k tomu vybízejí. „Pro mne, jakožto člověka milujícího graffiti téměř bez rozdílů, je legalizace jakousi represí, vzhledem ke kořenům tohoto umění, ale bez ní by nebylo tam, kde je. Chci si prostě jen v klidu zamalovat na plochách k tomu určených s kamarády, které jsem díky této kultuře poznal a nechal volnou ruku i začínající generaci," dodal.

Jablonec se v loňském roce připojil k dalším, už více jak padesáti městům v naší republice, které legální plochy pro tento druh umění podporují a dávají možnost umělcům bez postihů tvořit.

„Graffiti je výtvarný styl, jenž se stal běžnou součástí veřejného prostoru. Volné plochy vždy lákají k nějakému označení, jakémusi znesvěcení. Proč tedy nedat příležitost sprejerům, respektive writerům, aby různé opěrné zdi či myší díry nebyly snůškou nevkusu a vulgarit, ale aby se jejich přičiněním staly zajímavými a nápaditými galeriemi pod širým nebem," zamýšlí se náměstek Svoboda.