Hledat peníze někde jinde nejde donekonečna

Sedmatřicetiletý radní Libereckého kraje Pavel Petráček dojíždí do úřadu z Josefova Dolu. Denně projíždí Jabloncem, a tak nebylo složité domluvit se, aby pro Jablonecký deník EXTRA právě on tentokrát přijal pozvání do křesla pro hosta.

Už tři a půl roku řídíte resort sociálních věcí Libereckého kraje. Jak byste zhodnotil svojí práci?

V době, kdy jsem byl zvolen do zastupitelstva Libereckého kraje a pověřen řízením resortu sociálních věcí, bylo potřeba vytvořit optimální a stabilní síť poskytovatelů sociálních služeb v kraji a dále rozšířit povědomí široké veřejnosti o tom, jaké sociální služby v kraji máme a co od nich může občan požadovat. Proto hned na počátku mého fungování jsem se rozhodl vydávat časopis „Sociálka" a tím informovat obyvatele regionu o věcech kolem sociální oblasti.

Dále byly zahájeny pravidelné veletrhy poskytovatelů sociálních služeb, kde se lidé mohou s jednotlivými nabídkami poskytovaných služeb v kraji seznámit, letos pořádáme již třetí ročník 6. června.

Za zásadní úspěch považuji navýšení provozního příspěvku poskytovaného příspěvkovým organizacím spravovaným resortem sociálních věcí, který stoupl ze čtyřiceti dvou milionů korun v roce 2008 na sto šest milionů korun v loňském roce. Toho, co bychom však ještě chtěli udělat, je mnohem více…

Je něco, co vám stěžuje práci?

Ano, je to každoroční snižování státních dotací ze strany Ministerstvo práce a sociálních věcí, což způsobuje zejména pro poskytovatele služeb sociální prevence značnou nejistotu ve fungování. V tomto roce ministerstvo opět ponížilo finanční prostředky a chybí až padesát milionů korun na financování příspěvkových organizací. Což považuji za neúspěch.

Uvítal bych větší spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Liberecký kraj musí tyto peníze hledat jinde. To však nejde donekonečna. V tomto ohledu jedná vláda i ministerstvo značně nezodpovědně až asociálně. Mrzí mě některé mediální útoky především z řad opozičních politiků. Jsem pro jakoukoliv diskuzi a vážím si každého názoru, někteří však nestojí o to vést dialog, chtějí kritizovat.

Je mi osobně líto, že tato kritika dopadá na všechny pracovníky sociálního odboru, kteří stojí za jednotlivými projekty a mravenčí sociální prací v rámci kraje. Tyto útoky je mohou samozřejmě demotivovat v jejich ne vždy lehké práci…

Co by se stalo, kdyby se vám nepodařilo najít peníze?

Pokud by se nepodařilo nalézt v rozpočtu kraje potřebné peníze na dofinancování příspěvkových organizací, byli bychom nuceni zastavit veškeré potřebné investiční akce, omezit provoz zařízení či dokonce uvažovat o jejich uzavření, což rozhodně není cílem.

Věřte mi, že se s tímto problémem potýkáme denně. Zatím se však daří udržet stávající síť sociálních služeb pro občany Libereckého kraje, ale rozhodně ji nemůžeme rozšiřovat, i přesto že je to potřeba.

Často skloňovaným tématem je i nově vzniklý Krajský sociální podnik, s. r. o. Jaké jsou jeho priority? Proč vlastně vznikl?

Jeho založením bude kraj podporovat zaměstnávání osob se sociálním znevýhodněním a aktivně rozvíjet krajskou sociální politiku. Krajský sociální podnik vychází z principu úzké spolupráce s institucemi veřejné správy, zejména krajem, městy sídlícími v katastru kraje či úřadem práce.

Vzhledem k tomu, že se chová jako každý jiný podnik na trhu, kraj do něj kromě počátečního vkladu nebude muset dále investovat. Což je velká výhoda.

V dubnu jste v jablonecké nemocnice předával dárcům krve bronzové a stříbrné medaile MUDr. Jana Janského. Vy sám patříte mezi dárce. Změnil jste kvůli tomu nějak svojí životosprávu? Sportujete více, omezil jste nějak jídelníček?

I přesto, že mi nezbývá moc času, snažím se sportovat, rád jezdím na kole a provozuji s rodinou turistiku po českých krajích. Co se týká stravování, oblíbil jsem si zeleninové saláty, ale upřednostňuji tradiční českou kuchyni. Ovšem nepatřím mezi velké jedlíky, jím spíše méně a často.