Kapitální hřiby smrkové našel na okraji města

„Jednou jsem našel, tak před dvěma lety, jednoho velkého hřiba. Ten vážil asi dvě kila, ale takhle čtyři kusy na jednom místě, to jsem ještě nenašel," podivoval se. A to vyrostly jen tři metry od frekventované pěšiny. „Chodí tam hodně lidí, byly schované v křoví," popisoval Karel Kaše a místo si nenechal pro sebe. „Za přehradou v lese, šel jsem za hotel Břízky, do toho kopce a asi za půl hodiny, co se vejde do lesa, jsem je našel," sdílně povídal šťastný houbař.

A co s nimi udělá? Jednoho už slíbil známé paní, jednoho kamarádovi a dva si nechá. „Z jednoho si udělám řízečky a druhého naložím do octu. Když jsou svátky, tak ta houba má hodnotu, chutná pak líp než maso," plánoval v redakci Karel Kaše, který chodí do lesa často. „Práce není, jsem zedník, je mi padesát sedm, v tomhle stáří člověk o práci neklopýtne. Tak chodím na dřevo a přitápím si, ušetřím za plyn," povídal. „A sbírám taky borůvky a maliny, už mám borůvkové víno," dodal. Malé hříbečky nachází tedy často, ale takovéhle kusy byly překvapením. „To se člověk diví, že to tak vyroste," poznamenal ještě.