Veselý seminář

„Krátce po zvolení starostou jsem se účastnil semináře v Semilech, věnovanému právním povinnostem obcí. Byl to jeden z nejpoutavějších seminářů, který jsem dosud absolvoval. Danou problematiku, „po Jahelkovsku“, přednášel JUDr. Kubánek, vedoucí kanceláře starosty Pelhřimova. Vtipně podaným přednesem, mnohdy jinak „suché“ a nezáživné problematiky, podloženým příběhy z bohaté praxe, by nenechal usnout ani horníka po noční šichtě.

Prase a pes

Dostali jsme se k ztrátám a nálezům. Občanský zákoník ukládá povinnost vydat vlastníkovi ztracenou věc. Pokud není vlastník známý, tak je nálezce povinen předat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ní vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, propadá věc do vlastnictví této obce. Podle, v té době platného, občanského zákoníku se na zvíře ještě pohlíželo jako na věc. Pan doktor s nadsázkou uvedl následující příklad:„Když přiběhne do vaší malebné vesničky prase, tak je to radost – šest měsíců ho pokrmíte, poté zahrnete do majetku obce a následně zastupitelstvo odmává slavnostní zasedání se zabijačkou. Co ale když do obce přijde pes?“

„Tady je snad někdo, komu nechutná pes,“ vtipně pronesl jeden ze starostů a celý sál vybuchl smíchem. Po našem uklidnění, pan doktor pokračoval: „Přihlásí-li se vlastník věci, která byla odevzdána obci před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání, je vlastník povinen obci nahradit náklady, které ji v souvislosti s opatrováním věci vznikly. Seminář se konal ve čtvrtek.

Telefonát

Následující týden jsem byl na školení v Turnově. Abych nerušil, tak jsem si automaticky ztlumil vyzvánění. Po chvíli mi někdo neznámý neúnavně volal. Šel jsem telefonát vyřídit na chodbu.

Paní mě do telefonu úpěnlivě prosila:„Pane starosto, na zahradu k nám přišlo pekingské prase. Slepice se ho bojí, přijeďte si pro něj. Děkuji Vám.“

„Já také,“ pomyslel jsem si a zavolal jedinému zaměstnanci údržby, kterého máme, aby s sebou vzal dva pracovníky z veřejně prospěšných prací a odchytili ho.

Prase v kleci

Když jsem přijel z Turnova, tak se na mě prasátko, které přišlo o svobodu, smutně dívalo z klece pro zatoulané psy. Vzpomněl jsem si na seminář, přemýšlel jakou asi bude mít za šest měsíců jateční váhu, když se nikdo nepřihlásí, a čím ho budeme krmit.

Když něco nevíte, zeptejte se dětí ve škole! Dotaz padl na úrodnou půdu. Druhý den přijel pán s Oktávií a velkou popelnicí. Nastavili jsme ji k vrátkům, prase lehce mrskli proutkem a již kvičelo v umělohmotné nádobě.

Pomohl jsem mu ji naložit do auta a povídám:„No jo, ale kdo nám uhradí škodu? Vždyť už máme nakoupené špejle!“ Zasmáli jsme se a prasátko odcestovalo do nedalekých Koberov, odkud přivandrovalo.

Nedalo mi to. V poznámkách ze semináře jsem si našel kontakt na pana doktora a mimo dalšího poděkování za skvělou přednášku jsem ho upozornil i na jeho věštecké schopnosti, o kterých dosud nevěděl.

Autor: Michal Rezler, starosta Malé Skály