Erich Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), se opírá o svědectví ženy, která byla na zámku jako kuchařkou. Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.

„Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná," tvrdí Stenz. S Medererem se proto vydal do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty. Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.

Stenz se později dozvěděl o radiovém vysílání Martina Bormanna, osobního tajemníka nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Bormann podle obou Bavorů přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Čech. Dokládá to prý také údajný Bormannův notový zápis, kde skrze šifru přesně popsal místo uložení pokladu. Bavoři se do Frýdlantu vydali znovu, aby nahlédli do konkrétních plánů stavby, ale kastelánka a také Národní památkový ústav, který zámek spravuje, je odmítly. Stenz na webu bavorské rozhlasové a televizní společnosti Bayerischer Rundfunk řekl, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel.

Ředitel Územní památkové správy Miloš Kadlec řekl, že je to naprostý nesmysl. „Ty bedny, které tam paní kuchařka viděla vozit, se tam opravdu někdy před koncem války vozily, ale byly v nich knihy berlínské knihovny, které byly vzápětí ještě v roce 1945 do Berlína vráceny," uvedl.

„V kraji byly svého času opravdu ukryty významné říšské cennosti. Zlato z majetku říšských drah z Drážďan v jedné Riedlově továrně v Polubném, ale „poklad" byl odvezen asi Němci ke sklonku války. V druhém případě šlo o cenné obrazy, které se ale už po válce našly ve štolách v polské Leśné a snad i v Miloszowě, v těsném sousedství našich hranic ve Frýdlantském výběžku," uvedl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se válečnou historií na Liberecku zabývá.

Podle Rouse se ve štole, která sloužila jako protiletecký kryt v podzemní továrně, našlo například i dílo slavného Oskara Kokoschky. V obou případech byl ale majetek pečlivě zdokumentován.