Kampaň za zdravější stravování probíhá po celém světě, nejznámější je pravděpodobně program Michelle Obamové, manželky amerického prezidenta, která kromě zdravějšího jídla požaduje také víc pohybu po školácích. V České republice se k podobné výzvě připojilo i Ministerstvo zdravotnictví, které přišlo s nutričním doporučením pro stravovací zařízení v mateřských a základních školách. Souběžně běží také projekt Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna, který se snaží informovat a motivovat kuchařky a kuchaře, aby sestavovali pro své strávníky pestrý jídelníček.
Doporučená pestrost jídelníčku
To, jak jsou na tom školní jídelny v Libereckém kraji zjišťovali během loňského roku krajští hygienici, kteří zhodnotili 78 jídelníčků 30 na základních školách a 48 v mateřských školách. Jako ideál jim přitom sloužilo doporučení ministerstva, které upravuje například pitný režim, uzeniny, používání polotovarů, vhodné kombinace jídel či jejich úpravu ve školních stravovacích zařízeních. Materiál Ministerstva zdravotnictví přitom prošel podle Jany Pilnáčkové z krajského odboru hygieny dětí a mladistvých výraznými změnami. „Požadavky byly nově nastaveny a došlo k určité změně při hodnocení jídelníčků. Za nejdůležitější považujeme změnu filozofie hodnocení jídelníčků školních jídelen, kdy v minulých letech bylo přesně dáno, kolikrát se má který pokrm v nabídce měsíčního jídelníčku objevit. Současný metodický pokyn se snaží nastavit směr při sestavování jídelního lístku… Neurčuje tedy vše, co má být v jídelníčku obsaženo, ale snaží se usměrňovat, ne diktovat či striktně vyžadovat," vysvětlila Pilnáčková.
K výzvě Zdravá školní jídelna se v Libereckém kraji připojilo pět vzdělávacích zařízení. MŠ Sluníčko, MŠ Korálek, MŠ Jeřmanická, ZŠ Dubá a Základní škola T.G. Masaryka z Lomnice nad Popelkou. Snaha projektu se podobá doporučení ministerstva a hlavním cílem je vést školní jídelny směrem k nutričně vyváženému a pestrému jídelníčku.
To se kuchařkám a kuchařům ne vždy daří. Někdy chybí potřebné znalosti, jindy snaha. „Loni jsem byla na školení, kde nám ukázali několik receptů, které udělají jídelníček pestřejší. Nebyly ani nijak složité, ale ve škole je často neděláme," řekla kuchařka z jedné základní školy v Liberci, kde uvaří denně přes 350 obědů.
Z hodnocení situace v Libereckém kraji například vyplývá, že jídelny plní požadované podávání ryb, bílých druhů mas a luštěnin jako hlavního pokrmu včetně tepelně upravené zeleniny.
Chybí zelenina
„V mateřských školách pravidelně zařazují rybí pomazánky v doporučeném množství. I přes snahu o zlepšení se stále opakují chyby v sestavování jídelníčků typu: málo luštěninových a zeleninových polévek, bezmasé jídlo není podáváno v doporučeném množství, min. 4x za měsíc a stále jsou do hlavních jídel často zařazovány uzeniny. Málo časté je i podávání čerstvé zeleniny k obědům," říkají v hodnocení odborníci z Krajské hygienické stanice v Liberci, kteří návrhy na zlepšení zaslali všem hodnoceným školám.
Co na to říkají strávníci?
Pestřejší jídelníček prosazují kromě odborníků také někteří rodiče.
„Doma vůbec nevařím maso. S manželem jsme vegetariáni, ale dětem maso nezakazujeme, ve škole ani nemají jinou možnost. Na obědy proto nechodí, kdyby se jídelníčky přizpůsobily a pravidelně tam byla nějaká bezmasá alternativa, bylo by to i pro nás rodiče jednodušší," řekla Jana Skalická z Liberce.
Školní jídelny se mohou inspirovat recepty na stránkách projektu Zdravá školní jídelna, kde mohou také získat certifikát za dobrou praxi v oboru zdravá výživa.