Krize nebo nezájem? Proč lidé nechtějí půjčit na opravy domů

Jen necelé dva miliony korun si lidé půjčí z Fondu na zlepšení úrovně bydlení, který má jablonecká radnice v rozpočtu. Ve fondu je ale k dispozici až desetinásobná částka. Rok od roku zájem lidí klesá. „Uvažujeme, že na příští rok už to kvůli nezájmu zrušíme,“ konstatoval ekonomický náměstek Miloš Vele.

Majitelé nemovitostí si mohou půjčit s výhodným úrokem 4 až 6 procent maximálně tři sta tisíc korun na jeden dům a vráti je maximálně do šesti let. Ručí buď nemovitostí nebo, v případě fyzických osob, musejí mít ručitele. Na klesajícím zájmu se částečně podepsala i nestabilní ekonomická situace řady rodin.

„Ještě splácíme střechu, na kterou jsme si od města půjčili. Fasádu bychom sice také potřebovali, ale nechceme riskovat výdaj další čtyři tisíce měsíčně, i když na to teď máme,“ konstatovala majitelka domku u Doliny. Chtějí si raději vytvořit rezervu na další opravy a zbytečně se více nezadlužit.

Další majitelé nemovitostí odkládají jejich vylepšování z jiných důvodů. „Rádi bychom si vzali půjčku na fasádu domu, ale zjistili jsme, že zřejmě můžeme dosáhnout na dotaci, což je podstatně zajímavější,“ potvrdil majitel větší vilky v Jablonci na Žižkově vrchu. A zřejmě jí záměr vyjde, protože radnice pro tuto lokalitu peníze má a již přijímá žádosti.

A co budou úspěšní žadatelé, kterým peníze z fondu odsouhlasili zastupitelé půjčit, opravovat? Výtahy, fasády a střechy. Mohli ale žádat i na výměnu oken, rekonstrukce koupelen, kanalizace, topení a další modernizaci.

Pro příští rok je v rozpočtu Jablonce vyčleněno na půjčky z Fondu na zlepšení úrovně bydlení dva a půl milionu korun. Jak ale již zaznělo, může radnice od půjčování peněz napříště již upustit.

Jablonecká radnice půjčuje na opravy domů a bytů už jedenáct let. Do Fondu na zlepšení úrovně bydlení převádí polovinu svých příjmů z prodeje domů a bytů.

Ještě výhodnější jsou půjčky na obnovu ozdobných historických fasád a střech, kde stavebníci musí použít tradiční postupy a materiály a zachovat jejich původní podobu. Tyto půjčky jsou úročeny jen dvěma procenty a mají sedmiletou splatnost. Město na ně půjčuje až do plné výše ceny obnovy, protože chce staré budovy zachovat co nejvíce v jejich původní podobě.

Městský fond bydlení ale není jediným zdrojem peněz na podobně náročné projekty. Další možností je Integrovaný program rozvoje města, který rozděluje peníze z evropských fondů. Letos je v něm 36 milionů korun.

(s využitím čtk)