VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lázně Libverda vsadily na horkou novinku

Lázně Libverda /FOTOGALERIE/ - Sáhnete si během dne na bolavou šíji a říkáte si, že už s tím musíte něco konečně udělat? Nechte se zlákat doslova horkou novinkou – masážemi mušlemi tokoriki. V Evropě jde o naprostý unikát.

25.8.2010
SDÍLEJ:

Lázně Libverda. Zdejší léčivé prameny (jedná se o minerální vodu hydrogenuhličitanohořečnatého typu) jsou známé od 14. století, jejich blahodárných účinků využívali například i saský kurfiřt August I. nebo majitel zdejšího panství Albrecht z Valdštejna.Foto: DENÍK/ Roman Dobeš

Blížící se září je pro každé lázně vrcholem sezony. Hitem té letošní je novinka vycházející z tichomořských procedur. Masáž vyvinuli terapeuti na základě zkušeností s havajskými horkými kameny, energetickou prací s mušlemi a intuitivní polynéskou masáží.

„Sálající teplo z mušlí ohřívá pokožku, uvolňuje svalstvo a odstraňuje bolesti zad a šíje. Je to nejen velmi příjemné, ale hlavně nesmírně účinné,“ popsala stručně Monika Šalamounová z informačního oddělení Lázní Libverda.

Exotická metoda však není jediné, na co tu v poslední době vsadili. Můžete si užít třeba zábaly do banánových listů nebo takzvaný čokoládový rituál, což je exkluzivní tělová kůra, která nejen příjemně uvolňuje a při opakování zpomaluje proces stárnutí, ale napomáhá při očišťování těla.

Nejrůznější antistresové a regenerační zábaly, masáže či anticelulitidní programy patří už dávno do nabídky většiny lázní.

Kromě klasické léčby, která se tady v Libverdě díky účinkům uhličitých pramenů zaměřuje především na onemocnění srdce, cév a krevního oběhu či pohybového aparátu, jsou to i takzvané wellness.

Zkrátka a dobře lidé už nejezdí do lázní jen na takzvaný „křížek“, tedy doporučení odborného či revizního lékaře jako doplněk k léčbě, ale lázně se stále častěji stávají cílem dovolené pro zdraví.

„Musím uznat, že lidí, kteří chtějí pro sebe něco udělat, je čím dál tím více. Stále více nás navštěvuje mladší generace produktivního věku, která má ještě fyzické rezervy a která touží po kvalitní regeneraci a doplnění sil,“ potvrdil zdejší lékař MUDr. Tomáš Kilián.

Lázně se hemží i mladými lidmi

Není proto divu, že v lázních potkáte kromě lidí s hůlkou či berlemi i na první pohled zdravím kypící mladíky. Jedním z nich je i dvaatřicetiletý Tomáš z Prahy. IT specialista, který se do lázní jezdí každoročně zregenerovat.

„Dřív jsem si myslel, že do lázní jezdí důchodci. Dneska ale vidím, jak nás hektická doba a práce semílá, jezdím do lázní každý rok vypnout,“ svěřil se. Tvrdí, že lázně Libverda mu dělají dobře nejen na bolavá záda.

„Jezdím si sem hlavně čistit hlavu. Zaplatím si týden nebo prodloužený víkend. Není to dražší než moře a po návratu se cítím jak znovuzrozený. Válím se ve vaně s vůní bylinek nebo rašeliny, nechám o sebe pečovat masážemi a mezitím chodím na dlouhé toulky po zdejších lesích,“ vypravoval mi s nadšením o způsobu dovolené, které vyhledává čím dál víc lidí.

„Lázně Libverda jsou výjimečné tím, že jsou zasazeny do krásné přírody s čistým vzduchem, takže tu je opravdu božský klid. Navíc u nás panuje jakási familiárnost, své hosty známe a předem víme, co si budou přát příště. Chceme, aby se k nám vraceli jako domů a stejně tak se tu i cítili,“ potvrzuje Monika Šalamounová.

„V dřívějších letech se do lázní jezdilo opravdu pouze na léčení nemocného organismu. Ovšem v dnešní době tomu tak již není. Svou nabídkou se snažíme přesvědčit lidi, aby se věnovali svému zdraví. Vždyť prostředí průmyslového světa nám rozhodně nepřidá, a proto bude kvalitní regenerace stále více potřeba k udržení alespoň průměrné zdatnost,“ hodnotí situaci MUDr. Kilián.

Svou roli v tom ale jistě hrají i úsporné programy zdravotních pojišťoven…

Přijíždějí čím dál mladší lidé

Ročně navštíví Libverdu přes 11 tisíc lidí. Tuzemští hosté přitom tvoří až 80 procent klientely. Podle zveřejněných údajů přibývá lidí, kteří do lázní přijíždějí na kratší pobyty a hradí si je sami. „Do lázní ale nemusíte jezdit jen na dovolenou či léčbu. Naše služby mohou využít i místní, nebo turisté, kteří chtějí zkusit pouze nějakou proceduru,“ informovala Monika Šalamounová.

Povodně, které v minulých týdnech pustošily kraj se naštěstí lázeňskému provozu vyhnuly. „Pouze první dva dny nešel proud, ale o hosty bylo postaráno. Někteří rušili v kritickém týdnu kvůli povodním rezervace, část jsme jich obvolávali sami, a přeložili jim pobyt a jiný termín,“ potvrdila Bernadeta Zapadlová, vedoucí obchodního úseku Lázní Libverda.

Úlevu od bolesti i starostí hledali lidé u zdejších léčivých pramenů odedávna. První historická zmínka o obci se nalézá už v urbáři frýdlantského panství z roku 1381 uloženém ve státním archivu v Děčíně.

Léčil se tu Weber i dirigent Talich

Tehdejší název obce zněl Lybenwerde. Obyvatelé byli většinou pastýři. Pověsti o léčivých účincích zdejšího pramene se rychle šířily do okolí díky velkému množství poutníků, kteří putovali zejména z Lužice do mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v sousedních Hejnicích.

Osvěžovali se léčivou minerální vodou, v té době již přezdívanou „Boží voda“. Stejným názvem pojmenovali poutníci i samotný pramen. Věhlas obce se jejich zásluhou velmi rychle roznesl na všechny strany a v 15. století tak byla obec známa již v širokém okolí.

Od konce 16.století byly zdejší minerální vody využívány pacienty ze všech koutů Evropy. Léčivé účinky ocenil údajně i sám majitel frýdlantského panství, který si ji dokonce prý nechal posílat na vojenská tažení.

Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas, který nechal vystavět hlavní lázeňské budovy a také empírový zámeček.
Lázně navštívil například císař Josef II., skladatel Carl Maria von Weber tu dokonce získal inspiraci pro svou operu Čarostřelec.

Mezi slavné návštěvníky patřili také obrozenec a lingvista Josef Jungmann, spisovatel Franz Kafka, ministr zahraničí Jan Masaryk, nebo dirigent Václav Talich.

Autor: Jana Švecová

25.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Další ročník oblíbené freestylové akce Jablonec Summer Jib proběhl 20. srpna v areálu Slunečních lázní v Jablonci nad Nisou. Závodníci na lyžích a snowboardu předvedli triky na překážkách na dovezeném sněhu.
16

K přehradě dotáhli lyže a sníh

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Jablonečtí to měli rozhodnout hned

Jablonec n. N. – Bývalý hráč Dukly a Jablonce, Rudolf Gergel, který nedávno oslavil pětašedesáté narozeniny, k zápasu I. fotbalové ligy s pražskou Duklou řekl: „Měli jsme rozhodnout už v první půli a byl klid.“ Zápas skončil po nevydařené jablonecké penaltě remízou 2:2 (2:1).

V Jablonci si připomněli historii

Jablonec n. N. – V Parku generála Mrázka se konalo vzpomínkové setkání na srpnové události roku 1968.

Stádo ovcí na Frýdlantsku napadli vlci

Jindřichovice pod Smrkem – Letos v dubnu na Frýdlantsku vlci napadli stádo ovcí a jednoho berana. Za oběť jim padly čtyři dospělé ovce a třicet dva jehňat. 

Největší marmeládovou soutěž ve střední Evropě ohrožuje letošní neúroda ovoce

Kunratice – Zatímco v jiných letech už pořadatelé tradiční Kunratické Jamparády pečlivě evidovali na 30 vzorků, letos jich zatím do malé obce na Frýdlantsku, která proslula výrobou marmelád, přišly dosud pouhé dva.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení