Zatímco bývalé městské lázně z přelomu minulého století nejenže díky evropským dotacím nespadly, ale navíc slouží jako nová galerie i dál veřejnosti, osud těch jabloneckých je na vážkách.

Jedna z významných secesních památek z roku 1908 – 1910 beznadějné chátrá. Letos je tomu patnáct let, co byla uzavřena. Diskuzi o záchraně budovy rozvířily teď jablonecké obyvatelky, které sbírají podpisy na petici. Jabloneckým zastupitelům už předložily tři sta pět podpisů a záměr přestavby na rehabilitační centrum pro seniory.
Zastupitelé sice návrh vyslechli, nakonec ho ale jen vzali na vědomí. „Podobný záměr by měl realizovat spíše soukromý investor, nikoliv město. Navíc nabídka lázeňských či wellness služeb je 
v Jablonci poměrně bohatá," vysvětlil náměstek primátora Petr Vobořil.

Řešení nabídla poprvé již na podzim loňského roku náměstkům primátora Johanna Pauly, bývalá pracovnice oddělení průmyslového designu v Národním technickém muzeu. V centru by podle jejího návrhu mohlo najít využití nejen rehabilitační cvičení, ale také vířivka, bazén, výtahy, bezbariérový přístup, tělocvičny s rehabilitačními pomůckami a další služby.

„Je to ostuda. Vždyť jde o poslední objekt lázní v celém Trojzemí, který dále chátrá," popsala Johanna Pauly. Ta chce nyní ještě oslovit některé jablonecké podnikatele.
„Lázně jsou ostuda města, ne moje," řekla ke kauze. Město ale budovu snad spadnou nenechá. „Byla totiž zařazena mezi projekty, které by měly být financovány v rámci Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonce, jenž se v současné době v obou městech připravuje," sdělila Markéta Hozová, mluvčí jabloneckého magistrátu. O využití se ale nemluví.

S návrhem na záchranu lázní v Jablonci nad Nisou už 
v minulosti přišla místostarostka a bývalá senátorka Soňa Paukrtová. Ta navrhovala využít objekt pro potřeby Technické univerzity v Liberci, podobně jako se tomu stalo s bývalou pomocnou budovou divadla, která slouží katedře designu. Lázně měly sloužit pro architekty. Návrh ale tehdy neprošel.