VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lišky, které nemají vzteklinu

Velké Hamry /HOUBAŘSKÉ OKÉNKO PETRA HAMPLA/ - Lišky, o kterých dnes bude řeč jsou pohodářky.

27.9.2009
SDÍLEJ:

Liška obecná, Cantharellus cibarius.Foto: Petr Hampl

Nejsou to ani Bystroušky, ani lišky ryšavé, lákající církevní buditele do Kostnice na opejkačku, nekradou z kurníku slepice, ani neroznášejí nebezpečnou nákazu. Ano přátelé, vzpomeneme dnes žluto - oranžové ozdoby jehličnatých lesů – ještě před pár léty téměř vymizelý druh: Liška obecná, Cantharellus cibarius.

Ještě v padesátých letech minulého století jich byly v lesích Jizerských hor celé žluté plochy, lišky obecné vyrůstaly po desítkách a stovkách z jehličím pokryté lesní půdy, stačilo jen zakleknout a sbírat. Postupem času ale začaly z lesů mizet a když některý z houbařů našel v Jizerských horách kolem roku 1980 pár lišek, měl z toho stejnou radost, jako rybář z metrového sumce na horním toku Jizery.

Příčinou vymizení lišek obecných byly kyselé deště, svlažující lesy zředěnou kyselinou siřičitou, jejíž prameny byly v komínech tepelných elektráren na jihu Polska a NDR. Nebylo se ale o co přít, protože bývalé Československo porce jedovatých zplodin spřáteleným státům nezištně vracelo na Ostravsku a Mostecku.

Pán tvorstva se ale postupem času rozhodl napravit asi desetinu procenta škod, které na přírodě od dob začátků průmyslové revoluce napáchal a tak dnes ve Střední Evropě není v provozu snad jediná významnější tepelná elektrárna , která by neměla funkční odsíření.

A to byla příležitost pro lišky – houby. Jejich spory (výtrusy), které konzervují genový kód svého druhu po desetiletí ukryty v půdě zpozorněly, přičetly si dalších několik splněných existenčních podmínek, vytvořily mycelium (podhoubí) a kolem roku 2000 se lišky zase začaly v lesích objevovat.

Na připojených fotografiích lišku obecnou jistě dobře poznáte a určitě není od věci zmínit fakt, že snad není lepší houba, která by chuťově doladila krkonošské kyselo.

Usušit se ale lišky nedají

Hodí se samozřejmě i pro další způsoby kuchyňského zpracování, vynikající je ve sladkokyselých nálevech. Nehodí se snad jenom k sušení, protože i čerstvá je těžko stravitelná a prochází trávícím traktem takřka beze změn.

Protože lišky obecné ale stále nezaplavují lesy tak, jako např. některé druhy nejedlých ryzců, mějte k nim ohled. Pokud na ně narazíte, posbírejte do košíku dospělé plodnice a ty malé nechte dospět – ať si užijí alespoň puberty.

Sbírat miniaturní plodničky je vlastně taková houbařská pedofilie. A stejně pak propadnou zřídlým proutím obstarožního košíku.

Celkem se u nás vyskytuje asi 6 druhů lišek, z nichž vzácnou lišku Friesovu si můžete prohlédnout na fotografii Standy Jiráska z MK Úpice a lišku žlutavou, která v roce 2007 rostla na Stanovsku ve velmi hojném počtu. Při focení jsem si tak mohl šampiónky pro objektiv vybírat, stejně jako Jan Saudek. Dobrý pocit.

Horské kyselo, dle paní Anežky

Krkonošské kyselo bývala kdysi základní strava tkalců a vůbec chudých lidí na území Krkonoš a Jizerských hor.Podobně, jako Krkonošský hubník , má i „horské kyselo“ mnoho variant, mnoho receptů, liší se od vesnice k vesnici.

Recepty lze v základě rozdělit do dvou skupin:
- kyselo z chlebového kvásku
- kyselo s mléčnou závarkou.

Za „pravé“ horské kyselo bývá považováno to první – z chlebového kvásku, ale o to teď vůbec nejde. Zkuste si kyselo uvařit podle následujícího receptu:
2 hrsti sušených hub, nebo čerstvých lišek, když rostou
1 sklenka hub naložených v octu
1 pol.lžíce hladké mouky
¼ l mléka ( smetany)
3 vajíčka
1 větší cibule
kmín, nové koření, sůl, bobkový list, kuličkový pepř, máslo na smažení.
• Sušené houby povař asi 20 minut ve dvou litrech osolené vody, spolu s kmínem a novým kořením, bobkovým listem a kuličkovým pepřem ve „zvonečku“.
• Přidej propláchnuté houby, naložené v octu a ještě pět minut povař.
• Vajíčka usmaž na cibulce.
• Mouku rozkverlej ve studeném mléce, nebo smetaně.
• Do uvařených hub opatrně vmíchej závarku z mouky a na velmi mírném ohni pět minut povař.
• Dochuť solí a octem a vmíchej vajíčka, usmažená na cibulce.
Podává se s vařenými, rozšťouchanými brambory, omaštěnými cibulkou, usmaženou na másle.
27.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jablonecký deník. Ilustrační foto.

KRÁTCE z Jablonecka: Přečtěte si stručný přehled

Pervitin. Ilustrační foto.

Do kraje přivezl přes kilo pervitinu

Podvodníci zaplavují sociální sítě

Liberecký kraj – Policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze.

Co se děje na Jablonecku? Přečtěte si krátké zprávy

Jablonecko – Borůvkovou parní sobotu doplní i bitva o transportní vlak, na lahve s vínem si vzal od sousedů dvoukolový vozík, sesuv zeminy poškodil budovu tiskárny, škoda za statisíce či dva muži napadli ženu, tu přišel bránit další muž s tyčí v ruce.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Ze dvou autobusů bral rádia, za sebou nechal velkou škodu

Železný Brod – Během víkendu se neznámý pachatel vloupal do dvou autobusů zaparkovaných na autobusovém nádraží u sokolovny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení