Na Smědé hnízdí ledňáček i orel mořský

Zato přírodovědci už od neděle, počasí navzdory, neúnavně brouzdají v mokřadech. Od poloviny ledna totiž probíhá mezinárodní sčítání vodních ptáků.

U nás se do ní každoročně zapojují stovky lidí. Dobrovolníků i odborníků na vodní ptactvo. Pátrají po tom, kolik vodních ptáků v dané lokalitě zimuje a jak se pohybuje jejich struktura. „Zatím jsem narazil na vzácné morčáky velké, dva skorce a dvě volavky,“ vypočítává, když ho zastihnu. Zatím je teprve ve třetině průzkumu. Břehy Smědé jsou podle ornitologa zajímavou lokalitou. Kromě zmíněných druhů tu zimuje pravidelně také ledňáček, který přezimuje v hlubokých norách. Ty si buduje podél břehů. „U tohoto druhu je zajímavé, že mladí ptáci odlétají na jih, zatímco staří zůstávají. Je to tím, že mají více zkušeností a zimu spíše zvládnou. Ovšem, když je hodně tuhá, spousta jich zahyne. Naštěstí to není zatím letošní případ,“ popisuje ornitolog. Mnohem důležitějším zimovištěm vodních ptáků je ale hladina Nisy. Paradoxně přímo v centru města. „Zimují tu stovky kachen. Voda tu tolik nezamrzá a ptáci mají dostatek potravy,“ popisuje. „Je pro ně příjemnější, když je lidé chodí krmit, ale dokážou si potravu nalézt i bez lidské pomoci. Teprve když voda úplně zamrzne, odlétají do teplejších oblastí. Třeba v polovině zimy,“ popisuje chování vodních ptáků, především kachen a hus ornitolog.

Volavky na Žabakoru

Zatímco na Liberecku zimují v hejnech především kachny, na Českolipsku je možné uvidět vzácnější čírky. Na Turnovsku, v povodí Jizery a okolí rybníka Žabakoru se hojně začali vyskytovat volavky a kormoráni. „Ty se v poslední době objevují ve větším počtu v celé Evropě,“ popsal Zdeněk Mrkáček ze Správy CHKO Český ráj. Nejčastější zimoviště jsou podle něj na zmíněném rybníce, ale i soutoku říčky Libuňky s Jizerou a při velkých mrazech opět místa, kde řeka protéká městem Turnovem.

Rybníky kolem Příšovic, tak zvané písečáky jsou zase oblíbenou zastávkou při zimování již zmíněného morčáka velkého, severské rybožravé kachny. Zahlédnout můžete vzácně i potápku malou či slípku zelenonohou.

Zato na morčáka malého či bílého, potápku černokrkou, lžičáka pestrého nebo poláka malého už ve zdejších mokřadech téměř nenarazíte. „Se změnou krajiny se mění i struktura druhů zvířat, která je obývají a vodní ptáci patří bohužel k těm nejohroženějším,“ dodává Zdeněk Mrkáček, mimochodem autor právě vycházejícího obsáhlého Atlasu ptáků Českého ráje, v němž je objektivem patnácti fotografů zachyceno přes sto druhů zpěvavých i vodních ptáků.

Orla mořského viděti, štěstí míti

Právě jejich ubývání je jedním z důvodů, proč mezinárodní sčítání vodního ptactva každoročně uprostřed zimy probíhá. Údaje se poté soustřeďují v centrálním registru na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a jsou součástí mezinárodních dat.

Vodní ptáci tvoří jako každý jiný živočich důležitou součást struktury přírody a krajiny. „Kromě toho, že ubývá jednotlivých druhů a ochuzuje se tak pestrost přírody, to má jistě návaznost na ekosystémy a potravní řetězce. Je prokázáno, že každý živočich má asi 200 vazeb na své okolí! Každá ztráta je tak velmi citelná bez ohledu na to, zda se projeví krátkodobě či v dlouhodobém horizontu,“ upozorňuje Zdeněk Mrkáček.

Odpoledne jsem zavolala Martinu Pudilovi, jak dopadlo jeho pátrání po zimujících ptácích a zda náhodou nenarazil na nějakou vzácnost. Narazil. „Představte si, že jsem objevil orla mořského. Zatímco ostatní druhy jsem tu očekával, v tomto případě si můžu říct: Orla viděti, štěstí mít,“ popsal setkání se vzácným druhem ornitolog.

Co je mezinárodní sčítání ptáků

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je projekt, který začal v 60. letech, a hned od počátku se do něj zapojilo tehdejší Československo. Sčítání probíhá v polovině ledna, protože v té době se zimující ptáci shromažďují na relativně omezeném počtu lokalit a dají se snadno spočítat, zatímco třeba v hnízdní době jsou rozptýleni na obrovské ploše celé severní polokoule. Proto využíváme koncentrací v době zimování a zjišťujeme jejich počty v konkrétní zimě. A následně můžeme vyhodnocovat dlouhodobé změny početnosti jednotlivých druhů. Co se týká vodních ptáků v Evropě, většinou leží jejich zimoviště přímo v Evropě nebo ve Středomoří, jen relativně malý počet druhů zalétá do Subsaharské Afriky. Největší zimoviště vodních ptáků leží například na pobřeží Atlantského oceánu. Významné je také pobřeží mezi Dánskem, Německem a Holandskem. Další velká zimoviště jsou na pobřeží Velké Británie. Pak najdeme spoustu zajímavých zimovišť vodních ptáků ve Středomoří a na podalpských jezerech a podobně.



SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ PROBÍHÁ KAŽDOROČNĚ V LEDNU PO CELÉ EVROPĚ. Cílem je mapovat výskyt jednotlivých druhů vodních ptáků na tak zvaných zimovištích. Ubývá totiž mokřad, kde vodní ptáci hnízdí a tím se tento druh stává ohroženým. Sčítání na Liberecku přineslo mnohá překvapení. Například o výskytu orla mořského nebo že labutě nezmizely. Foto: VLP

Ornitolog Martin Pudil umí imitovat sovu a sýkorky