A přece se tak stalo. Slavnostní pásku přijel do hospice přestřihnout osobně Miloš Zeman. „Už jsem za svou prezidentskou éru viděl několik hospiců a musím říct, že po každé takové návštěvě moje sympatie k tomuto způsobu umírání rostou. Musím ocenit, že tady v Liberci je hospic mimořádně dobře udělaný," uvedl prezident před zaplněným sálem.

Otevření hospice se totiž zúčastnili i starostové okolních obcí, bývalí i současní radní, krajští zastupitelé i exhejtmani. Téma hospice se totiž Libereckým krajem táhlo jako červená nit několik volebních období a teprve teď se realizovalo. Hospic našel zázemí v bývalém sirotčinci.

Úplně první myšlenka na zřízení lůžkového hospice přitom vznikla v Jablonci nad Nisou díky lékařce Jitce Čulíkové a tehdejší místostarostce Soně Paukrtové. „My už jsme s tím přišly v roce 1998, dokonce se nám to podařilo dotáhnout do bodu, že bylo vydané stavební povolení, ale pak to najednou jablonecké zastupitelstvo smetlo ze stolu. To víte, že mě to mrzelo, hlavně kvůli lidem, kteří se lůžkového hospice nedožili, protože terénní hospicová péče nemůže garantovat všechny služby. Ale beru to tak, že některé projekty zkrátka potřebují uzrát. Respektive, že k nim musí uzrát sama společnost. Přijít si na to, že některé věci jsou potřeba," řekla při otevření Paukrtová.

S tím souhlasí i prezident Zeman. „U nás ročně umírá asi sto tisíc lidí to máte jako celý Liberec a řada z nich umírá v nouzi, bolestech a utrpení. A jejich vlastní děti se k nim někdy chovají jako k vyřazeným ledničkám. Strčí je do různých zařízení, kde je nikdo nepohladí, neutře jim pot z čela, pořádně je nevyslechne, vůbec se nedočkají důstojné smrti. Proto hospicové péči fandím a jsem jejím velkým příznivcem."

Hlavní je odpuštění

Podle ředitelky Hospicové péče sv. Zdislavy Taťány Janouškové touží lidé krátce před smrtí především po smíření se svými blízkými: „Dobrá smrt je taková, když se umírající dočká odpuštění, vyřeší si případné konflikty v rodině. To dělá zázraky." To potvrzuje i liberecký arciděkan Radek Jurnečka: „Kupodivu si lidé v poslední době žádají moji přítomnost u umírajícího čím dál víc. Ať už jsou věřící nebo ne. Někdo v sobě nese břímě 40-50 let a před smrtí se ho chce zbavit, ulevit si. Pro umírajícího to znamená velmi mnoho. Někdy to jsou věci, které nemohou před svou rodinou říct, ale knězi ano, protože my už to dál nepustíme. A hospic já osobně beru jako takový Dům odpuštění."

Prezident Zeman ocenil na libereckém hospicu i fakt, že pacienty tu za hezkého počasí mohou vyvézt na lůžku do zahrady, skočit jim do města pro chlebíček, když budou mít chuť, nebo je nechat zapálit poslední cigaretu. „Paní ředitelka mi řekla, že právě zapálení cigarety bývá jedním z nejčastějších posledních přání klientů," špičkoval Zeman s tím, že sám by v případě, kdyby se ocitl osamocen, služeb hospicu využil.

K umístění do hospicu je zapotřebí lékařská zpráva a vyplněná žádost, která je na webu hospice. K hospitalizaci pak může dojít do druhého dne.