„Často se stalo, že původní tabulky prostě vypadly a mohly způsobit i zranění,“ popsal André Jakubička, předseda Bzovského okrašlovacího spolku a koordinátor oprav kostela Nejsvětější Trojice ve Bzí. Ostatně, před pěti lety vyměnil spolek i okenice.

Nová okna respektují styl těch původních. „Dokonce bylo zvoleno sklo, které imituje staré tažené tabulky. Aby byl dojem dokonalý, jsou v něm záměrně vnesené nečistoty a takzvané šlíry,“ doplnil Jakubička.

Náročná akce na výměnu okenních tabulek a okenic trvala téměř tři roky. Finančně ji podpořilo město Železný Brod a hraběnka Des Fours Walderode, jejíž rod nechal kostel na sklonku sedmnáctého století postavit.

„Jako vdově po Karlu Des Fours Walderode mi bylo velkou radostí, že jsem mohla přispět k obnově této památky,“ sdělila Deníku Johanna Kammerlanderová, hraběnka Des Fours Walderode.

Peníze, které rod získal v posledních letech z restitucí, se tak alespoň zčásti vrátily do míst, kde byly investovány již v dávné minulosti.

Chyběly už jen peníze na zasklení hotových rámů. „Nabídli jsme lidem, aby si části sami zasponzorovali. Odměnou bylo jen vypískování jmen do tabulky v rohu okna,“ popsal Jakubička.

Akce se setkala s až nečekaným zájmem. „Svá“ okna tak má v kostele mnoho místních i přespolních příznivců.

Po spočtení položek se výměna oken zastavila na částce tří set padesáti tisíc korun.

Pověsti a historie

Kostel ve Bzí chtěli původně postavit na cestě k Alšovicím, ale zvon z věžičky každou noc odlétl ke břehu Jizery. Když se to opakovalo potřetí, raději kostel rozebrali a postavili na místě, které jim zvon označil. Tolik pověst.

Pravdou je, že Bzí bylo nejstarší farní vsí v horním Pojizeří a několik desetiletí zde stál asi jediný kostel v této oblasti. V 15. století patřila ves již k valdštejnskému panství Skály a koncem 16. století zde byl postaven nový roubený kostel, který dosloužil zhruba o sto let později.

Na jeho místě byl v letech 1692 – 1699, již za vlády rodu Des Foursů, postupně vystavěn zděný barokní chrám Nejsvětější Trojice s mohutnou věží, který je dodnes dominantou obce.

Rod Des Fours vystavěl na Železnobrodsku například i kostelíček Na Poušti v Železném Brodě. Ten sloužil i jako rodová hrobka.