Správný pejskař nikdy nezničí psy jen kvůli slávě

„Je potřeba poznat čas, kdy už je prostě konec... Skončili jsme na čtyři sta desátém kilometru,“ konstatovala Jana Lovette Henychová. Pokračovat v závodě, který je současně Mistrovstvím světa závodu psích spřežení na dlouhé tratě, by znamenalo ohrozit psy ale i sebe samu.

Ještě po etapách Jana Henychová s nadějným tónem psala: „Pojedeme na jistotu s tím, že chceme dojet. Pejsci jsou celkem v pohodě, tak uvidíme...“ Ještě týž den se zvedla vichřice a vítr řádil jako o život. Vzdalo už několik posádek. „Vážně o tom uvažuji taky,“ psala Jana před nočním odpočinkem.

Do třetího dne na sedmdenátikilometrovou trať ale ráno statečně vyjela. A do dalších také. Pak přišla krize. Dvě etapy před koncem.

„Možná bych psy do cíle dotlačila, ale už by to bylo příliš přes jejich aktuální možnosti. Doběhl nás průjem a psi přestali jíst. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí,“ konstatovala zkušená musherka po ukončení závodu.

„Pes není stroj, kde vyměníš součástku a jede se dál. Nejdůležitější je zdraví,“ vzkazoval vzápětí na webových stránkách Janě Henychové Láďa Brož.

Do cíle trasy závodu na šest set kilometrů dojelo čtyřicet spřežení. Na startu jich odhodlaně stálo více než dvakrát tolik. Mezi nimi s českou vlajkou Jindra Zelenka. Ani jemu se nepodařilo dostat do cíle, vzdal po třech etapách.

Ve čtvrtek dopoledne vyrazil celý tým z Norska směrem k domovu, do Jizerských hor. Čekala je minimálně třicetihodinová cesta.