Tři dny pobyl prezident Miloš Zeman v Libereckém kraji. Podle aktuálního výzkumu by ho teď volilo 70 procent lidí. Podařilo se mu to, po čem se po volbách volalo. Totiž, že prezident by neměl rozdělovat, nýbrž sjednocovat lidi. Bez ohledu na to, že to, že jednotícím prvkem se stala xenofobie a zatím iracionální strach z uprchlíků. Zeman zkrátka s lidmi našel společnou řeč. Nadšeně ho vítali v Hodkovicích, Tanvaldě, vlídně byl přijat i na liberecké Technické univerzitě. „Máme společnou řeč. Pokud by to tak nebylo, pak by moje podpora v místech, kde říkám to, co říkám, nestoupala, ale naopak klesala," řekl na závěrečné tiskové konferenci. Deníku odpověděl na další otázky.

Ačkoliv je program vašich krajských návštěv sestaven tak, abyste navštívil vždy různá místa, přesto: jaký dojem si odnášíte z našeho kraje po jeho třetí návštěvě?

Jeden pozitivní a jeden negativní. Tím pozitivním byla návštěva britského podniku Devro v Jilemnici, která zaměstnává kolem tisícovky lidí. Prosperuje, vyplácí vysoké mzdy a má úspěch v zahraničí. Negativní dojem je, že se dosud nepodařilo sehnat peníze na opravu krásné Hubáčkovy stavby na Ještědu, kterou pokládám za klenot české moderní architektury. Slíbil jsem proto, že se pokusím přimluvit se u paní ministryně Šlechtové (jde o získání výjimky na dotaci, která nedovoluje opravenou památku provozovat komerčně, což je ale v rozporu s tím, že v tomto případě je památka horským hotelem, pozn. redakce). Samozřejmě věřím, že se vedení kraje podaří získat nějaké další sponzory. Věřím, že se nám podaří naplnit skutky a ne jen vést velkohubé řeči.

Při mnohých setkání s lidmi v kraji padla řeč na postoj Evropské unie a její postoj k uprchlické krizi. Už dříve jste zmínil, že jste pro její zachování, ovšem v jiné podobě. K jakým změnám by mělo dojít, aby se podle vás změnila ve funkční celek?

Evropská unie by se měla vrátit ke svým kořenům. Tím je princip subsidiarity (opak centralismu). Znamená to, že by neměla vydávat nesmyslná detailní nařízení a směrnice, které mají řešit národní vlády, ale soustředit se na to, co je skutečně potřeba. A to je v danou chvíli ochrana vnější hranice.

Evropská unie ale nejsou jen vrcholné orgány Evropská komise a Rada Evropy a Evropský soud, ale také evropský parlament, kde jsou i naši europoslanci. Tedy lidé, které jsme si tam jako své zástupce zvolili. Sledujete jejich práci?

Já si třeba vážím práce pana poslance Zdechovského, který se angažoval ve věci rodiny Michalákových. Jinak se dělí na neviditelné, pozitivně viditelné a nejhorší skupinou jsou ti negativně viditelní. Nebudu nikoho jmenovat.

Lidé jsou, možná záměrně, vystrašení množstvím muslimských uprchlíků, které spojují s terorismem Islámského státu. Není tento strach spolu s nízkou akceschopností EU živnou půdu pro možný vliv Ruska na země bývalého východního bloku?

Myslím, že mezi těmito dvěma věcmi není žádná spojitost, jsme členy nejen EU, ale i NATO! Rusko se neodváží zaútočit na žádného člena NATO, protože by tím spáchalo politickou i vojenskou sebevraždu. .....A omlouvat vlastní nečinnost strachem z Ruska pokládám za velmi zbabělou politiku, protože tím si vytváříte jakési fiktivní alibi. To, že dosud neexistuje vnější ochrana, za to nemůže Rusko, ale my sami.

Jak se díváte na vývoj územních nároků Polska vůči českému pohraničí, které loni znovu přišly na pořad dne?

Existuje mezinárodní smlouva mezi Polskem a tehdejším Československem z roku 1958 o tom, že obě země vůči sobě nemají žádné územní nároky. Tuto smlouvu by mohl změnit pouze ústavní zákon, který musí být přijat kvalifikovanou většinou, což je minimálně 120 poslanců v Poslanecké sněmovně a úměrně i Senátu. A já se nedomnívám, že by se v této věci našla kvalifikovaná většina. Slovy Jirotkova Saturnina: Chtěl bych vidět toho smělce…

Dalším problémem je důlní těžba v polském Turowě, kvůli hrozí ztráta spodní vody na Frýdlantsku. Polská strana teď navrhla kompenzace, ale až na nátlak samotných obcí, potažmo kraje. Neměl by stát jednat dřív, než se problém takto vyhrotí?

Já si velmi vážím aktivity hejtmana, ale i ministra životního prostředí. Myslím, že se už nastoupila cesta k nějakému režimu. Ale tam jsou problémy dva. Jednak spodní voda, jednak světelný smog. A protože rád provokuji, tak řeknu, že zatímco naprosto souhlasím s ochranou spodních vod, ochrana proti světelnému smogu mi přijde poněkud směšná. To sice může zajímat astronomy, ale nikoliv normální lidi. Představte si, že by blízko hranic bylo desetitisícové polské město, které vyzařuje zhruba stejné světlo, jako zmíněné skleníky. Žádala byste, aby se zbořilo, nebo aby se v něm zhaslo? Podle mě je boj proti skleníkům značně přehnaný, a i když se sám rád dívám na hvězdy na jasné obloze, to nemá mou podporu.

V rámci úvodního dne návštěvy Libereckého kraje jste řekl, že zatímco dřív jste byl pro tvrdé tresty lidí obviněných v nějaké korupční kauze, teď hájíte zásadu presumpce neviny. Co vás vedlo k takové změně postoje?

Vedly mě k tomu dva faktory. Tím prvním byla především kauza nynější eurokomisařky Věry Jourové, která byla několik měsíců ve vazbě, přičemž se ukázalo, že obvinění bylo naprosto vykonstruované. Od té doby chovám podezření k účelovým obviněním, která mohou mít ekonomický nebo politický podtext. Druhým faktorem byla kauza Jany Nagyové. Myslím, že když někdo řekne v médiích: odhalili jsme rozsáhlou korupční síť, která spojuje podsvětí ekonomiky a politickou sféru, už se něco děje. Z toho jsem vycházel, když Petr Nečas podal rezignaci. Předpokládal jsem, že to bylo kvůli tomu. Nakonec se ukázalo, že to bylo kvůli kabelkám…

Mluví se o tom, že u nás existují skupiny, které si připravují na objednávku obvinění vůči politikům nebo vlivným lidem, která účelově načasují. Je něco takové v demokratické společnosti vůbec možné?

Byl jsem o existenci různých „neziskových" organizací", které jsou dokonce ze státních prostředků financovány, informován. Pak je načase jejich financování ze strany některých ministerstev zastavit. Nabízí se otázka, pokud mají lidé nějaké podezření, že se děje něco špatného, ať podají trestní oznámení na známého či neznámého pachatele v okamžiku, kdy se to dozvědí. To je férová hra. Když si to schovávají, využívají toho, že dokazování trvá někdy velice dlouho, viz příklad Věry Jourové. Napadený se nemůže účinně bránit, protože než soud shledá nevinu, už je po volbách.

Není ale pak spíš vina na straně justice?

České soudnictví je celou dobu po revoluci svědkem permanentního konfliktu mezi ministerstvem spravedlnosti, jako exekutivní součástí a mezi soudnictvím, jako třetím pilířem moci. Jsem ten, kdo tvrdí, že by měla být zřízena samosprávná nejvyšší rada soudnictví, tak aby ten třetí pilíř moci byl skutečně nezávislý.

Jak naložíte s dary, které si z Libereckého kraje odvážíte?

Některé uložím do archivu na Hradě, některé zvlášť hezké si odvezu do Lán, dary jedlé a pitné tak je zčásti spotřebuji sám, zčásti rozdám svým spolupracovníkům.

Já měla na mysli spíš vzácné sněžnice a pak soukromý dárek.

Máte-li na mysli „onen" soukromý dárek, dostal jsem velmi pěkný nefunkční samopal od pana hejtmana z 2. světové války a budu ho pečlivě opatrovat.

Na Hradě, v Lánech nebo na Vysočině?

Myslím si, že i nefunkčním samopalem lze zastrašit útočníka, neví-li, že samopal je nefunkční…